Tisíce íránských židů a jejich potomků vděčí za život íránskému diplomatovi Abdol-Hossejnu Sardárímu, který za druhé světové války působil v Paříži. O muži přezdívaném „íránský Schindler“ napsal Fariborz Mochtari knihu s názvem The Lion's Shadow – Stín lva.

14:24 21. prosince 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mochtari v knize líčí Sardárího jako starého mládence, bonvivána aristokratického původu, který se na počátku války ocitl v čele íránské diplomatické mise v Paříži. Během působení na íránském konzulátu obstarával nejen íránským židům cestovní doklady.

Na začátku 50. let byl Sardárí povolán do Teheránu, kde byl obviněn ze zneužití pravomocí a zpronevěry kvůli vydávání pasů za války. V roce 1955 byl očištěn a znovu se věnoval diplomatické kariéře. Za íránské revoluce na konci 70. let přišel o penzi i majetek v Íránu. Zemřel v zapomnění v Londýně v roce 1981.

Sardárí využil možnosti, kterou měl jako bývalý diplomat a vydával celé řadě židů pasy, které je měly ochránit před stíháním nacisty a deportací. Podobně v té době jednala i řada dalších diplomatů. Nacistům Sardárí podstrčil historku, že íránští židé nejsou etničtí a neměli by být podrobeni zacházení, kterému byli podrobeni všichni židé, ke kterým se nacisté dostali během okupace řady evropských zemí.

Před nacisty tak zachránil asi dva tisíce íránských židů. Židovská komunita byla dříve poměrně početná, odhaduje se na sto tisíc lidí. Postupně však odcházeli do různých částí světa za lepším životem i kvůli perzekuci.

Írán byl sice oficiálně neutrální, ale šáh Pahlaví, který zemi vládnul od roku 1925 až do svého svržení v roce 1941, choval k nacistům jisté sympatie. Íránci-Árijové byli také součástí nacistické mytologie. Kontakty s nacistickým Německem vedly spojence, především Sovětský svaz a Británii, ke svržení šáha a dosazení jeho syna Rézy, který potom desítky let vládnul a byl naopak spojencem proti nacismu.

Současný íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád mimo jiné popírá holocaust a vztahy mezi Íránem a Izraelem jsou dlouhodobě napjaté. Izraelský památník obětí holocaustu Yad Vashem ale Sardárího posmrtně ocenit nechce. Došli k závěru, že zase tak moc neriskoval. V roce 2004 ho ocenilo jen Středisko Simona Wiesenthala.

Sardárí prý nikdy neusiloval o slávu, tvrdil, že to, co dělal, byla jeho povinnost.

Helena Berková, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít