Vychází kniha o Stevu Jobsovi. Jen 18 dní po jeho smrti
Biografie o spoluzakladateli společnosti Apple Stevu Jobsovi měla vyjít až v březnu příštího roku. Jeho smrt však autora přiměla vydání knihy urychlit. Po pouhých 18 dnech se tak na pultech knihkupectví objevuje jeho životopis nazvaný jednoduše – Steve Jobs.
Autor biografie, Walter Isaacson, bývalý šéf CNN a magazínu Time, vychází ze čtyřiceti rozhovorů s Jobsem a z řady komentářů jeho blízkých příbuzných, spolupracovníků a odpůrců. Nejzajímavější na knize ale zřejmě bude líčení osobních vztahů Steva Jobse s celebritami, s politickými představiteli a s obchodními soupeři a konkurenty.
„Je to první kniha, která by měla poskytnout celistvý pohled na Steva Jobse. Autora knihy si vybral sám Jobs, ale měl volnou ruku i ve výběru lidí, s nimiž o bývalém šéfovi Applu. Názory na něj jsou však často rozporuplné, řada lidí tvrdí, že Jobs byl v soukromí až despotický a nesnesitelný,“ uvádí režisér Braňo Holíček, který ve Studiu Ypsilon připravuje novou autorskou inscenaci právě o Jobsovi.
„Je to tak zajímavý člověk, osudem i tím, co dokázal a jakým způsobem pozměnil svět, že to bylo zajímavé téma vždycky. Jeho smrt nás ale trochu popostrčila,“ přiznává inspiraci pro rozhodnutí ztvárnit Jobsův život v divadelním představení.
Režisér Holíček však upozorňuje, že dozvědět se podrobnosti o životě spoluzakladatele Applu je těžké. „Všechna veřejná vystoupení i články, které o něm vyšly, jsou především o produktech jeho firmy, ale strašně málo se mluví o tom, jaký byl člověk,“ dodává Braňo Holíček.
Nesnesitelný perfekcionista
Právě charakteru Steva Jobse se z velké části biografie věnuje. Osobnost vizionáře společnosti Apple vykresluje jako génia, který dokázal odhadnout touhy uživatelů elektroniky, ale také nesnesitelného perfekcionistu s vysokými nároky na zaměstnance a třeba i číšníky v restauraci.
Povahu spoluzakladatele firmy Apple dokresluje také jeho vzah k medicíně. Jako budhista uznával alternativní medicínu, a když mu v roce 2004 lékaři diagnostikovali rakovinu slinivky, dlouho se bránil operaci.
S otevřením svého těla souhlasil až po vlastní neúspěšné léčbě makrobiotickou dietou devět měsíců od nálezu. V tu dobu už rakovinové bujení zasáhlo i další orgány a šance na jeho přežití se snížila.
Biografická kniha Waltera Issacsona vysvětluje také záhadu Jobsova mercedesu, se kterým jezdil bez poznávací značky.
Téma, které v posledních týdnech zaměstnávalo fanoušky zesnulého génia, je vysvětleno jednoduše tím, že Jobs ji na autě nechtěl. Bál se pravděpodobně sledování svými fanoušky.
