Zámek Kozel u Plzně digitalizuje svou knihovnu čítající víc než 26 tisíc svazků
Zámecké knihovny v českých zemích obsahují unikátní soubory literatury. Podle Národní knihovny se na zámcích nachází zhruba milion 600 tisíc svazků. Než se ale podaří toto bohatství kompletně digitalizovat a zpřístupnit ho veřejnosti, potrvá to možná ještě několik desetiletí. Například zámek Kozel u Plzně má ve své knihovně 26 tisíc svazků, digitalizace knih je ale náročná a probíhá jen velmi pomalu.
Nejdříve se na zámku Kozel začalo s digitalizací nejcennějších svazků. Těch bylo vybráno zhruba sto.
„Výběr provedl doktor Mašek z Národního muzea, který je metodikem pro zámecké knihovny. Vybral sto knih, které byly z jeho pohledu nejcennější, pak jsme se vrátili k časovému hledisku a děláme to de facto k tomu nejstaršímu,“ vysvětluje kastelán Karel Bobek, podle jakého klíče se digitalizace knihovny provádí.
Knihovnu, která dnes čítá 26 tisíc svazků, založil Jan Vojtěch Černín z Chudenic. V roce 1945 byla doplněna o vzácnou knihovnu Stadionů z Koutu na Šumavě. Řada tisků je bohatě ilustrovaných, jsou tu také různé atlasy nebo herbáře.
Zámek Kozel u Plzně digitalizuje svou knihovnu čítající víc než 26 tisíc svazků
„Je to osvícenecká literatura, začíná to 16. stoletím a končí to i moderní literaturou z konce války,“ dodává Karel Bobek.
Během tří let stihli pracovníci zámku digitalizovat 270 svazků. Dlouhé hodiny u skeneru tráví i průvodkyně Veronika Krňoulová.
„Nejdřív tam dávám identifikační prvky, mikrotečky, a potom knížku naskenuju stránku po stránce. Zvedne se, nalistuje se stránka, přiklopí sklo, i když to tam být nemusí, zapne se skener – trvá to tak pět vteřin a stránka je naskenovaná. Počet stránek za den záleží na velikosti knížky a jak je náročná, je to tak tři sta skenů za den, když se tomu věnuju skutečně celý pracovní den,“ popisuje Krňoulová.
„Veronika je průvodkyně, která v mezičase provádění poučena dělá tuhle práci,“ pokyvuje souhlasně hlavou Bobek.
„Zároveň pak v počítači ty hotové skeny ořezávám, pak se převádí do formátu JPEG2000, to se dělá automaticky přes noc, takže když večer odcházím, jenom to zapnu, a ráno když přijdu, je to převedené,“ pochvaluje si systém průvodkyně.
„Všechny ty čudlíky a zobrazovadla se většinou sanovaly z vědy a výzkumu, takže ten skener stojí asi 450 tisíc, a to je také z prostředků vědy a výzkumu.“
Problém s umístěním dat
Digitalizací získali na zámku Kozel už zhruba 15 tisíc gigabytů. Problémem ale teď podle kastelána je, kam tak velký objem dat umístit.
„Na jedné straně jak ho archivovat a jak ho zveřejňovat. Projekt Národní digitální knihovny, o kterém se mluví léta, zatím nefunguje tak, aby byl schopen akceptovat naše data.“
Data z digitalizace tak zatím putují na server zámku, kde se nachází i evidence mobiliáře. V budoucnu by měla být data převedena do Národní digitální knihovny.
„Odtamtud se to prolinkuje nebo bude automaticky pronikat do Europeany, kulturní databáze,“ doplňuje kastelán Karel Bobek.
Kdy se tedy podaří vzácné svazky z knihovny zámku Kozel zpřístupnit široké veřejnosti, tak zatím není jasné.
