Zemřel pařížský spolupracovník Českého rozhlasu Jiří Slavíček
V Paříži dnes zemřel novinář a dlouholetý pařížský spolupracovník Českého rozhlasu Jiří Slavíček. Patřil mezi legendy české žurnalistiky i díky svému nezaměnitelnému projevu.
Jiří Slavíček pracoval dlouhá léta pro francouzský rozhlas. Působil ve Svobodné Evropě a spolupracoval se stanicemi Českého rozhlasu. Posluchači ho znali i pod pseudonymem Adolf Bašta.
„Odjížděl jsem z Československa, kde byly tenkrát ruské tanky. A když jsme se mohli vrátit, tak náhle zjišťuji, že jedna část toho, co jsem považoval za vlastní, to znamená Slováci, patří do resortu cizinecké policie. To je pro mě citově téměř nepřístupné. Říkal jsem si, že Pánbůh zaplať, to rozdělení snad zabrání v tom, že bychom dopadli jako Belgičané, kteří, protože se nerozdělili, tak se neustále hádají,“ řekl Jiří Slavíček.
Spolupracovník Českého rozhlasu v Paříži Jan Šmíd vzpomíná na Jiřího Slavíčka alias Adolfa Baštu v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
Jen těžko bychom hledali reportéra s tak svéráznou dikcí, intonací a smyslem pro humor. Minutovou zprávu dokázal vsunout do jedné věty. Byl chodící encyklopedií a nikdo jiný nedokázal přiblížit Paříž, ale i francouzský způsob života našim posluchačům tak, jako on.
Slavíček byl také velkým znalcem francouzské historie, geografie, kuchyně a především politiky.
"Působil dojmem, že s Françoisem Mitterrandem denně chodí na kávu," zavzpomínal na svého mentora komentátor ČRo 6 Radko Kubíček, který se s Jiřím Slavíčkem seznámil již v roce 1990 v Paříži.
Navíc byl vynikajícím společníkem, vypravěčem a milovníkem vína. Byl také neobyčejně velkorysý. V Paříži byste v rámci české komunity nenašli známější postavu, než byl on. Mnozí Češi, kteří přijeli do Paříže, u něj bydleli.
Své životní zkušenosti, ale i pohled na francouzskou metropoli shrnul v nedávno vydané znamenité knize s příznačným názvem Bašta mezi žabožrouty.
Jiří Slavíček byl zaměstnanec francouzského rozhlasu a byl editorem. Jeho práce spočívala v tom, že dělal hlavně noční služby, takže měl převrácený život. Žil v noci a pak přes den žil tak, jako kdyby v noci spal, což se možná do určité míry podepsalo na jeho zdraví. Zemřel ve věku 67 let.
