Zemřel spisovatel Ludvík Kundera
Ve věku devadesáti let zemřel v Brně publicista, spisovatel a překladatel Ludvík Kundera. Byl bratrancem Milana Kundery, spisovatele českého původu, který od roku 1975 žije ve Francii.
Na české kulturní scéně byl Ludvík Kundera nepřehlédnutelnou osobností více než 60 let. Umělec obdařený mnoha talenty zanechal výraznou stopu v poezii, próze i výtvarném umění.
Jeho tvorba byla spjata s avantgardními směry, především surrealismem. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů.
Kundera byl také dramaturgem Mahenova divadla v Brně. Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii.
Za svou tvorbu získal několik ocenění, naposledy jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct, Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77. Zpráva o jeho odchodu zasáhla i spisovatele Jiřího Stránského.
„To je člověk, kterého si nesmírně vážím, bude tady chybět to, co by ještě mohl napsat. Byl to veliký duch a brilantní mozek, člověk s obrovským srdcem,“ řekl o Kunderovi Jiří Stránský.
Člověka formuje pestrost
Ve Stalo se dnes Kunderův přítel, režisér Břetislav Rychlík ocenil jeho skromnost vzdělanost a sečtenost. Slovo předal i spisovateli Josefu Holcmanovi, který s Ludvíkem Kunderou udělal poslední rozhovor:
Na Ludvíka Kunderu ve Stalo se dnes vzpomínali režisér Břetislav Rychlík a spisovatel Josef Holcman
„S Ludvíkem jsem dělal rozhovor v dubnu a on mi řekl. Můj tatínek byl Brňák, maminka Rakušanka a jedna z babiček pocházela z Maďarska - byli jsme klasická rakousko-uherská rodina. Část dětství jsem prožíval v Litoměřicích, tatínek byl důstojníkem armády. Tam, zejména na gymnáziu jsem si začínal uvědomovat, jakým je Československo průsečíkem všech důležitých cest Evropy. Žili jsme v česko - německém prostředí, tomu odpovídající literatuře a umění vůbec. Prolínala tím antika, která nám dnes chybí. Člověka formuje pestrost,“ citoval Holcman a dodal: „Tak to byl Ludvík Kundera.
V Ozvěnách dne na Ludvíka Kundera zavzpomínal také jeden z jeho přátel - dramatik Milan Uhde: „Já si myslím, že odešla osobnost, která dnes už nemá v české kultuře sobě podobné, a to šíří a hloubkou záběru, schopností neustále obnovovat své poznání, pokoušet se, zkoušet, experimentovat a neopakovat se. To až do devadesáti let svého věku Ludvík Kundera dokázal. Je to pro mě zjev tak impozantní, že to neumím ani dobře vyjádřit.“
