Zámek Bučovice je opravdová perla, říká architekt Didier
Na řadě hradů a zámků už začala návštěvnická sezóna, některé se na zahájení teprve chystají. Třeba zámek Bučovice na jihu Moravy, který je jedním z nejcennějších klenotů italské renesance na sever od Alp. Ačkoliv se v Evropě o této stavbě příliš neví, navštívil ji před časem hlavní architekt historických památek ve Francii Frederic Didier a neskrýval svůj obdiv.
Právě Bučovice zaujaly pana Didiera na jeho cestě po zámcích na Moravě před několika lety nejvíce. Když si prohlíží knížku o těchto zámcích, tak při pohledu na fotografie Bučovic neskrývá svůj obdiv. „Á, tady je ten zázrak, Bučovice, Jak je to krásné, naprosto výjimečné,“ říká s obdivem.
A co ho zaujalo nejvíce? „Zcela ojedinělý je dvůr, typický příklad italské renesance. Máte opravdu štěstí, že lze něco takového u vás vidět. Zcela bych vyzdvihl harmonické proporce tohoto zámku, je to památka, na níž je poznat, že v jejím životě hráli klíčovou roli intelektuálové.“
O svoje dojmy se Frederic Didier přímo ve Versailles podělil s naším spolupracovníkem ve Francii Janem Šmídem
„Z hlediska architektury je to opravdová perla,“ dodává Frederic Didier, který se zabývá především restaurací zámku a pracoval nejen ve Versailles, ale v řadě francouzských regionů a cestuje hodně po celém světě.
„Co jsem u vás viděl? Určitě hezké zámky, dobře udržované a zachovalé, hodně z nich mělo navíc bohatý interiér, i když by se našly i některé prázdné. Ale mějte na paměti, že u nás jsou interiéry zámků většinou nezajímavé, nic v nich nezůstalo. Je škoda, že všichni jezdí do Prahy a také je pravda, že o vašich zámcích se tady ve Francii moc neví. Mluvil jsem o Bučovicích, ale třeba Karlštejn, to je opravdu krása. Na něm je hned poznat to společné evropské kulturní dědictví.“
Česko prý neumí své zámky „prodat“
O našich zámcích se ve Francii říká, že jsou krásné, ale že je neumíme prodat. Ale také pro Francii platí, že tu můžete objevit opravdové klenoty, o jejichž existenci nemá širší veřejnost ani tušení.
„Ve Francii najdete spoustu zámků, proto není divu, že se o mnohých neví. Třeba jsou úplně izolovány, neboť leží v turisticky neatraktivní lokalitě. Hezké a neznámé zámky najdete často na jihozápadě, spoustu z nich navštíví třeba jen deset tisíc návštěvníků ročně. U nás máme Versailles, pak zámky na Loiře a ještě několik dalších, a pak už jsou známy třeba jen lokálně. Ale v zásadě platí, že pokud je nemají rádi lidé doma a nenavštěvují je, tak díru do světa neudělají.“
Co vidí Frederic Didier jako největší rozdíl v celkovém pojetí přístupu k historickým památkám? Zřejmě ochotu otevřít je i jiným aktivitám.
„Návštěvníci nejsou jediným zdrojem prostředků, důležité je mít i jiné aktivity, tedy ve Versailles máme například nejrůznější představí, je tu opera Royal, veselo bývá na svátek noci a také pamatujeme provokativní výstavy současného umění, které vždy končí rozsáhlou polemikou.“
„Důležité je si uvědomit, že zámek je kulturní centrum, může sloužit k natáčení filmů, je možné ho pronajímat na recepce pro různé podniky či společnosti. Myslím si, že se v tomto směru můžeme chovat naprosto stejně jako v zámcích soukromých - nemusí to šokovat,“ uzavírá hlavní architekt historických památek ve Francii Frederic Didier.
