Akce památkářů má přesvědčit o ekonomičnosti původních technologií

Jedním z plánů Národního památkového ústavu na tento rok je seznámit laickou veřejnost i soukromé majitele vzácných staveb s původními řemesly a technologiemi, které by mohly pomoci památkové objekty udržet v původním stavu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodní hrad Švihov

Vodní hrad Švihov | Foto: Národní památkový ústav Plzeň

Součástí záměru je série výstav a komentovaných prohlídek, v březnu například proběhne odborná konference zaměřená na tradiční řemesla.

Na hradech Švihov a Bečov se zase výklad zaměří na staré omítky a malby. „Nové téma na Švihově se jmenuje Dobrodružství vápna a barev,“ upřesňuje Dagmar Michoinová, vedoucí technologické laboratoře národního památkového ústavu.

Ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková si pochvaluje, že již existují firmy zaměřené na tradiční technologie: „Dnes už jsou firmy a řemeslníci, kteří si osvojili tradiční technologie a mohou vypomoci při obnově kulturních památek. Takže to není tak dramatické jako třeba na začátku 90. let, kdy se velmi těžko hledal specialista na výrobu umělého kamene, na konzervaci dřevěných konstrukcí.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportérka Eva Rajlichová připravila příspěvek o letošní mediální akci Národního památkového ústavu

Navíc je přesvědčená, že stavební postupy a materiály použité našimi předky nemusí opravy prodražit. „My bychom rádi tímto tématem trochu i zbořili mýtus, že historické technologie a materiály prodražují obnovu kulturních památek. Během roku se budeme snažit vysvětlit vlastníkům, ale i veřejnosti, že řada historických technologií může naopak prostředky při obnově kulturních památek ušetřit,“ dodává.

„Tradiční materiály možná v budoucnosti zažijí takovou svoji renesanci, protože jsou velmi šetrné k životnímu prostředí a stávají se velmi zajímavé i pro sféru ekologického stavění. Třeba hliněné stavby vycházejí z minulosti a přichází se na to, že takto mohou vzniknout velmi kvalitní, uživatelsky příjemné a k životnímu prostředí šetrné stavby,“ upozorňuje Dagmar Michoinová.

Jedna ze dvou původních opravených podlah na zámku v Krásném Březně | Foto: Gabriela Hauptvogelová

Respektovat původní postupy se podle ní vyplatí: „Když na té stavbě ukážete, že položení nevhodné podlahy v interiéru znamenalo poškození omítky, a vrátíte se k původnímu systému a uděláte provětrávanou podlahu, omítkám na fasádě i v interiéru se uleví a lidem se bude lépe bydlet. Sami uvidí, že je to investice do budoucnosti, že poruch bude ubývat.“

Kritéria pro ohrožené památky budou přesně určena

Na seznamu ohrožených památek je v současnosti přes 800 položek. Podle Věry Kučové z Národního památkového ústavu odborníci loni provedli rozsáhlou revizi této evidence:

„Některé byly z toho seznamu vyndány a některé se tam bohužel dostaly jako další. Připravujeme podrobnější metodiku, která je sice tematicky velice smutná, ale měla by sjednotit i kritéria pro zařazení na seznam. Aby bylo jednoznačně známo, kde je ta limitní hranice, která památka vypadá jenom zanedbaná a neuklizená, jsou tam pavučiny, ale zdaleka není ohrožená.“

Podrobný seznam akcí najdete na webových stránkách npu.cz.

Eva Rajlichová, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme