Autor publikace o českém sklu přijel na výstavu Františka Víznera

České sklo z období socialismu se těší velké oblibě v zahraničí. Důkazem toho je i monografie předního britského odborníka v oboru starožitnictví a designu, spolupracovníka BBC Marka Hilla. Ten byl natolik fascinován československým sklářským designem, že české slovo použil i v názvu své anglické monografie právě o českém sklu. V publikaci s názvem 'Hi Sklo Lo Sklo' představuje i dílo Františka Víznera, který nyní vystavuje ve sklářském muzeu A je to.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklo je tradiční oblastí českého designu | Foto: Pavla Bartáková

‚Hi Sklo Lo Sklo‘ je název monografie Marka Hilla, který by se dal přeložit jako !Ahoj Glass, Nazdar Glass‘. Kniha má však jasný podtitul - České sklo od solitérů k masové produkci. Mark Hill oceňuje především zručnost českých sklářův 50 až 70. letech 20. století, kdy dokázali obrodit více německé než české řemeslo na našem území, a to i v podmínkách izolace za železnou oponou.

Zejména moderní a pestrobarevný design se těšil mimořádné pozornosti na západě. Mark Hill, který se proslavil svými pořady o skle i na BBC, byl hostem Radiožurnálu. Název jeho knihy Hi Sklo Lo Sklo se mu zamlouvá, právě proto, že sklo je české slovo. Na nápad napsat monografii právě o československém designu skla přišel Hill v podstatě náhodou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Exkluzivní rozhovor Davida Šťáhlavského s Markem Hillem.mp3

„Chtěli jsme s mým kamarádem ověřit informace o kolekci milánského skla, které jsme měli. Nemohli jsme ale najit žádné knihy, nevěděli jsme, kdo ty věci navrhl, a pak jsme najednou přišli na Československo a Českou republiku a zjistili, že ten úžasný design spojuje jeden společný jmenovatel. Neskutečně talentovaní lidé produkují nádherný český design v poválečném období, které bylo na západě totálně neznámé,“ vysvětluje Hill.

Mark Hill obdivuje české designéry, protože podle něj měli svůj vlastní směr, nekopírovali, ale se vší úctou imitovali, čímž dostávali věci do nové dimenze. Například spojili skandinávský a italský design a vyprodukovali z toho svůj vlastní styl skla v komunisticky sešněrovaném režimu, navíc ve velice silné estetice.

„Je to také zajímavá reakce na komunistický režim. Moderní a abstraktní design byl dekadentní a nebyl vítán, takže designéři a umělci na východně se uchylovali nakonec ke sklu, což byla forma umění a prostředek, který nebyl ideologicky domnělý. Byli tak schopni vyjádřit se ve formě s globálními a moderními vzory. Jednalo se o spojení ojedinělého směru a unikátní umělecké atmosféry, což samozřejmě československý design ovlivnilo,“ domnívá se Hill.

Mark Hill přijel do České republiky u příležitosti výstavy jednoho z nestorů českého sklářského designu Františka Víznera. Tvůrce, který byl dlouho v našich zemích zpochybňován.

„Je to člověk, který šel svojí vlastní cestou. Můžete u něj najít stejné prvky v různých dílech, které přitom vypadají jinak. Jeho dílem od lisovaného skla po studiové brusy prochází jedna souvislá nit. Před Víznerem o českých designérech nebylo slechu. Umělecký hlas jedince se prosadil a sdělil světu: ‚Já jsem František Vízner a toto je moje práce‘,“ dodává Mark Hill.

Průřezovou výstavu tvorby Františka Víznera můžete vidět v Novém Boru až do března, kdy autor oslaví významné životní jubileum. Ve sklářském muzeu A je to se můžete kochat i opomíjenou výrobou foukaného skla.

Jiří Chum, Aneta Vojtěchová, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme