Dokumenty doby Jana a Heleny Lukasových

Hned dvě malé pražské galerie nyní patří členům fotografické rodiny Lukasů. Skupina PPF v těchto dnech představuje v galerii Louvre další z pokladů své sbírky, nazvanou prostě Jan Lukas. V Ateliéru Jana Sudka na pražském Újezdě zase můžete vidět fotografie jeho dcery Heleny, které nesou společný titul Memento.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Lukas: New York, Wall Streer

Jan Lukas: New York, Wall Streer | Foto: zdroj: Galerie Louvre

Jan Lukas (1915 - 2006) patří do té generace fotografů, kterým k úspěchu vedle neobyčejného talentu a smyslu pro situaci přispěla paradoxně i nepříliš lehká doba, v níž tvořili. Mezi Lukasovy nejznámější snímky totiž patří zejména ty, které zachycují výrazné okamžiky československých dějin. Pamětníci i novější generace mohou být prostřednictvím jeho práce znovu či úplně poprvé svědky nacistické okupace, soudu s válečnými delikventy v roce 1946 či života v těsně poválečném období, února 1948 a nástupu komunismu. Lukas byl také na krátký čas "dvorním" fotografem někdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Známé jsou však i jeho fotografie z pozdějších let, kdy působil v zahraničí (Italský deník, Ostrované a další). Od tvorby reportáží a dokumentárních snímků se však často uchyloval také k fotografování krajiny, portrétů a dalším žánrům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Lukas

Pražský deník a jiné návraty

Ale byly to především jeho fotoreportáže, které znatelně ovlivnily další českou tvorbu v této oblasti (v tomto směru je Lukas často zmiňován spolu s Karlem Hájkem, Václavem Jírů a jinými). Po emigraci do New Yorku v polovině 60. let zde v roce 1968 prezentoval svůj cyklus Pražský deník 1938 - 1965, který dodnes představuje Lukasův nejstěžejnější počin. Emigrace do Spojených států ovšem zároveň znamenala ztrátu mnoha děl, která si nemohl odvézt s sebou. Přímo během pobytu v USA ale vznikla i další z jeho často připomínaných fotografických sérií. Nazývá se New York - Pompeje a její část je nyní vystavena právě v galerii Louvre. Spojitým motivem této série je konfrontace dvou navzájem odlišných míst, amerického velkoměsta a ruin kdysi slavného starořímského města, které po výbuchu Vesuvu lehlo popelem. Lukas založil svou dokumentaci na pečlivě vyhledávané podobnosti zachycených budov, objektů, ulic a zákoutí. Na výstavě lze však spatřit také například fragmenty z cyklu dokumentárních snímků Ostrované, věnovaného životu na Manhattanu, Jeruzalémě, na Tchaj-wanu či v Západním Berlíně.

Legenda české fotografie

Ačkoli prezentovaná sbírka je kolekcí pocházející z různých Lukasových cyklů (čítá něco přes šest desítek snímků zejména z pozdějšího období jeho tvorby), dokazuje každým svým exponátem Lukasův neobyčejný smysl pro fotografii jakožto médium spojující inherentní poslání dokumentu doby i uměleckého prožitku zároveň. Bíle oděná dívenka stojící mezi černými obleky mužů modlících se u Západní zdi v Jeruzalémě, křiklavá záře reklam na zdech opuštěných budov, osamocená písařka za oknem - tehdy ještě stojícího - World Trade Center. To jsou jen příklady promyšlené kompozice tvarů a odstínů, laškovné hry se světem, ale i udivujícího citu pro detail, jimiž tento umělec oplýval. O Janu Lukasovi se často říká, že byl legendou české fotografie. Jestli je toto klišovité a trochu vágní označení pravdou či nikoli, to už musí posoudit každý sám. Skrývá-li se však pod pojmem legenda nezastupitelný reportérský smysl pro to být ve správnou chvíli u správné události a schopnost učinit pouhým stiskem spouště z drobných okamžiků momenty k pozastavení, pak ano: Jan Lukas byl legendou...

Mementa Heleny Lukasové

Z expozice Memento Heleny Lukasové | Foto: Lucie Černá

To Helena Lukasová se na rozdíl od svého otce vydala cestou volné tvorby. Přestože zrovna cyklus Memento, nyní vystavený v Ateliéru Jana Sudka, je rovněž jakýmsi dokumentem, je dokumentem zcela jiným: osobním, subjektivním. Představuje sérií snímků založených na takřka romantické kompozici a těžících z lidského vztahu k osobním věcem. Cyklus vznikl v jednom domě na Floridě a také ve velké starobylé vile v Toskánsku, které patřily dvěma dnes již nežijícím sestrám. Pro ně, jak se zdá z fotografií Heleny Lukasové (nar. 1950), nebyly jejich věci zcela obyčejné, jako bývají pro mnohé z nás. Láska, s níž je ukládaly, třídily a odkládaly (a také mnohdy opatřovaly náležitými poznámkami, proč tak učinily), tiskne těmto věcem poselství, které si snad někdo někdy - a nebo také vůbec ne - převezme. Ale možná právě to, že se je někdo rozhodl zachytit na trvalém, přenositelném médiu, toto poselství konečně naplňuje...

Přehrát

00:00 / 00:00

Helena Lukasová: Memento (pro Marcellu a Valentinu)

Jan Lukas
21. ledna - 28. února 2010

Galerie Fotografie Louvre, Národní 22, Praha 1
Otevřeno: denně od 13 do 22 hodin
Kurátor: Pavel Lagner
Web: www.galerielouvre.cz

Helena Lukasová: Memento
15. ledna - 7. března 2010

Ateliér Jana Sudka, Újezd 30, Praha 1
Otevřeno: denně kromě pondělí od 12 do 18 hodin
Kurátor: Pavel Lagner
Web: www.sudek-atelier.cz

Lucie Černá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme