Dürerovu Růžencovou slavnost zkoumají odborníci z Itálie

Více než pět set let starý obraz Albrechta Dürera Růžencová slavnost zkoumají od loňska italští specialisté. Obraz patří k jednomu ze stěžejních a nejvzácnějších děl sbírek Národní galerie v Praze. Měl pohnutý osud, což se neblaze projevilo na jeho nedobrém stavu. NG proto podnikla s pomocí grantu EU unikátní technologický průzkum díla.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní galerie v Praze | Foto: Tomáš Vodňanský

V roce 1506 prohlásil německý malíř Albrecht Dürer, že v celé zemi neexistuje lepší mariánský obraz než jeho právě dokončená Růžencová slavnost. Zmíněné dílo skutečně patří k výtvarným skvostům a od roku 1606 se nachází v Praze.

„Růžencovou slavnost si vyhlédl v Benátkách císaž Rudolf II. a tak se mu zalíbila, že se ji rozhodl za každou cenu získat. Zaplatil za ni tehdy vysokou cenu - 900 dukátů a nechal ji přemístit do Prahy. Obraz nesli pěšky 4 silní muži přes Alpy až do Prahy,“ přiblížila v Ozvěnách dne Olga Kotková, kurátorka Sbírky starého evropského umění NG.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ozvěn dne byla dr. Olga Kotková ze Sbírky starého umění Národní galerie.

Transport byl podle ní i na tu dobu netypický a byly k tomu pravděpodobně nějaké důvody. „My se domníváme, že obraz byl už v té době poškozený. K tomu jsme už před časem také našli archivní zprávy, kde se mluví, že už na konci 16. století byla Růžencová slavnost popsaná ve farních knihách jako starý oprýskaný obraz,“ vysvětlila.

Odborníci se podle ní domnívají, že příčinou nedobrého stavu obrazu nebyl jen jeho pohnutý osud, kdy byl v době vpádů Švédů v Praze různě schováván a náročný transport přes Alpy, ale že za špatný stav dochování mohl už malíř Dürer sám při použití materiálů při tvorbě díla.

Národní galerie, která vzácné dílo uchovává, proto podnikla s pomocí grantu EU unikátní technologický průzkum Růžencové slavnosti. A jak uvedla kurátorka, nyní se začíná potvrzovat, že Dürer použil moc klihu.

„A také jsme chtěli ověřit archivní zprávy, ve kterých bylo uvedeno, že obraz opravoval v roce 1663 významný barokní malíř Karel Škréta. A zde musím říci, že za použití veškeré nejmodernější technologie, jsme žádnou vrstvu, která by odpovídala Škrétovi, nenašli,“ uvedla Olga Kotková

„Buďto tedy Škréta opravil obraz jen někde kolem rámu, nebo při pozdější opravě byl Škréta z obrazu sundán,“ dodala.

Katka Brezovská, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme