Finalisté Ceny NG 333 vystavují v Národní galerii

Do 28. února 2010 probíhá v Národní galerii v Praze výstava děl finalistů Ceny Národní galerie 333 a Skupiny ČEZ. V respiriu 5. patra Veletržního paláce se můžeme "nadýchat" nejnovějšího uměleckého vánku, průvanu i vichřice.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Bařinka, The End

Petr Bařinka, The End | Foto: Alexandra Dekanová

Co znamenají tři trojky?

Umění a číselné symboly jdou odnepaměti ruku v ruce. Takže nahromaděné trojky (i čísla dělitelná trojkou) kroužící kolem zápolení mladých umělců se nutně musely dostat i do samého názvu soutěže. V dubnu 2009 vypsala Národní galerie v Praze 3. ročník Ceny NG 333 a Skupiny ČEZ pro mladé umělce od 15 do 33 let z České a Slovenské republiky za dílo libovolného žánru či média, vytvořené v posledních třech letech. Přihlásilo se 129 umělců, z nichž 14. září vybrala devítičlenná porota 11 finalistů. Vítězem soutěže byl 3. prosince na slavnostním zahájení výstavy vyhlášen Petr Bařinka. Laureátovi byla předána cena s finanční odměnou 333.000,- Kč, kterou darovala společnost Securitas ČR. Vítězné dílo zůstává po skončení soutěže v majetku Národní galerie jako součást jejích sbírek.

Jak vybrat ty nejlepší?

Karel Kunc, Bez názvu | Foto: Alexandra Dekanová

Cena NG 333 je dnes největší soutěží nejmladšího umění v České a Slovenské republice. Počet i úroveň děl se podle předsedy odborné poroty Tomáše Vlčka již stabilizovala. Vyvstává samozřejmě otázka objektivity celé soutěže. Skutečně se do ní hlásí největší talenty se svými nejvýznamnějšími díly? Podaří se porotě ocenit ta nejpodstatnější? Proto je porota složena z umělců, kritiků a kurátorů z obou zemí, kteří reprezentují odlišná generační a názorová stanoviska. O výběru děl napsala kurátorka současné výstavy, Karolina Dolanská: "Vybrat 11 děl ze 129 během několika hodin, ve skupině lidí, kteří se téměř neznají, je samo o sobě zvláštním typem uměleckého happeningu." Když necháme stranou všechna odborná hlediska, je jasné, že porota prožila neopakovatelný zážitek, jehož výsledkem je výstava, která návštěvníkům umožňuje přičichnout k této atmosféře.

The End?

Petr Bařinka, detail malby The End | Foto: Alexandra Dekanová

Díla letošních finalistů nás stimulují k zamyšlení. Cítíme obavu, jak to bude s naším světem dál? Kam se ubíráme? Mísí se poselství naděje s pocity zmaru, optimismus s pesimismem. Letošní vítěz, Petr Bařinka, nazval svou instalaci The End a jako komentář připsal: "Konec, jako nedefinovaný abstraktní pojem doprovázený chaosem, šílenstvím, halucinacemi. Zabalený do designového obalu pro současného konzumního jedince, který chce všechno hned teď. Konec je hádanka. Proč konec? Takovýhle konec? Je to vůbec konec? Odpověď je na divákovi..." Bařinkova instalace se skládá ze tří částí. Ze stropu visí černý chlupatý "pavouk" nazvaný Mama. Na zemi leží nafouknutý gumový jehlan pojmenovaný To. Jeho vnitřní stěna je pokryta červenými diodami, které září jako světla lunaparku. Je to zužující se tunel do neznáma. Zip nás láká k rozepnutí a prozkoumání uvnitř. Akrylová malba na zdi s názvem The End je komiksovým výjevem hledání pokladů na svatého Jana. Poklad nalézá "umělá" dívka s řasami zvětšenými alespoň o tisíc procent. Jejím nočním průvodcem je Mama, která ji přivedla do tohoto podivného černo-zlatého pralesa. Petr Bařinka tímto dílem uniká od reality do pohádky, do věčného světa lákavých dobrodružství se šťastným koncem. Jeho instalace diváka vnitřně zahřeje, snad ještě nenastal úplný konec.

Petr Bařinka vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (Ateliér sochařství 1, prof. Kurt Gebauer; Ateliér ilustrace a grafiky, prof. Jiří Šalamoun). Absolvoval stáž na Akademii umění v Athénách v sochařském ateliéru.

Poselství letošní výstavy: otázky a odpovědi?

Michaela Maupicová, Oriment | Foto: Alexandra Dekanová

Ukázka z cyklu V lese Denisy Krausové vyzývá k objevování detailů v kolážovitém mnohovrstevnatém deníku zpracovaném v podobě malby. Z měkoučkého vlasteneckého gauče Martiny Chloupy by se krásně sledoval hokejový zápas. Jaké jsou dnešní polohy národního cítění? Kam vede zkroucený žebřík Karla Kunce, k hledání duchovní podstaty hmoty? Co je absurdní: magické předměty Michaely Maupicové nebo dnešní svět? Děsí nás mysteriózní fleky Vladimíra Vély? Točíme se v kruhu Martina Sedláka? Kde jsou hranice předmětů a jejich obrazů u Martiny Peškové? Jak vypadá nekonečný prostor Juraje Kollára? Co odhaluje Jakub Janovský v zapomenutých interiérech? Návštěvníci Národní galerie si mohou klást stovky otázek a hledat na ně odpovědi, přiblížit se a snažit se pochopit mladou uměleckou generaci. Výstava je však ve svém důsledku pouze jakýmsi doplňkem Sbírky moderního a současného umění a to je její slabina. Do prostor respiria lze totiž vstoupit pouze se vstupenkou do Sbírek, a tak tudy návštěvníci zahlcení příliš mnoha dojmy většinou jen probíhají.

Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění
respirium 5. patra Veletržního paláce
4. 12. 2009 - 28. 2. 2010
Dukelských hrdinů 47, Praha 7
Vstupné na výstavu tvoří součást vstupného do stálé expozice.
Základní: 200,- Kč, snížené: 100,- Kč

Alexandra Dekanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme