František Kupka se vrátí do Česka. Jeho urna bude převezena z Paříže
Urna českého malíře Františka Kupky bude převezena ze slavného pařížského hřbitova Père Lachaise na pražský Vyšehrad. Rozhodnutí o transportu je výsledkem dlouhodobých snah o důstojnější místo odpočinku velikána českého malířství 20. století.
Iniciátorkou převozu ostatků je dokumentaristka Lenka Jaklová, dnes členka Rady města Hradce Králové za TOP 09, která se Kupkovým dílem a životem zabývá.
V roce 2007 totiž zjistila, že Kupkova urna na pařížském hřbitově Père Lachaise, plném významných umělců a historických osobností, je nepřístupná a téměř ztracená.
Po návratu iniciovala v Hradci Králové mezinárodní sympozium o Františku Kupkovi. „Zdálo se mi strašně smutné, když víme, za kolik se prodávají a draží Kupkovy obrazy, že o něm samém toho víme minimálně a navíc v jeho rodném kraji,“ vzpomíná.
Lenka Jaklová vysvětlovala důvody převozu ostatků Františka Kupky ve Světě o druhé
„Velmi jsem tehdy spolupracovala s paní Medou Mládkovou a zeptala jsem se jí jako jediného svědka, který Františka Kupku poslední dva roky jeho života znal, jestli jí také připadá nedůstojné, že ta urna je tam takto naprosto nepřístupná. Ona mi svým způsobem dala požehnání,“ dodává.
Lenka Jaklová postupně získala mnoho příznivců myšlenky přestěhování Kupkovy urny. Někteří historikové umění se ale postavili proti, podle nich přesun ostatků do Čech redukuje Kupku na osobnost domácího formátu.
„To je směšný argument. Alfons Mucha nebo Bohuslav Martinů a jiní skuteční velikáni českého umění se vrátili takto do Čech a redukováni jistě nebyli,“ říká Jaklová.
Navíc prý Kupku na Père Lachaise nelze vůbec nalézt. Po přestěhování jeho urny, o kterém se tehdy ani Československo nedozvědělo, není jeho jméno uvedeno ani na informačních tabulích, ani na oficiálním webu hřbitova.
Dalším argumentem historiků je údajný Kupkův výrok, že si za svůj domov zvolil Francii. „To je věta vytržená z kontextu, z určitého období. Meda Mládková potvrdila, že na konci života chtěl věnovat své dílo do Československa. Zemřel v roce 1957, ve velmi tvrdé stalinistické době. Přesto chtěl věnovat své obrazy vlasti. To neudělá člověk, který se necítí být patriotem,“ tvrdí Jaklová.
Většinu nákladů spojených s převozem urny ponese ministerstvo obrany, organizačně bude převoz zajišťovat Vojenský historický ústav. Spolupracují s nimi ještě ministerstva kultury a zahraničí.
„František Kupka zemřel jako československý občan. Proto se domnívám, že je základní povinností České republiky je zajímat se o jeho hrob, o jeho ostatky. A kromě toho, že byl malířem, byl také vojákem, účastníkem prvního odboje a kapitánem francouzských legií. Proto mu chtějí ministerstva obrany a zahraničí vzdát poctu,“ vysvětluje Jaklová.
Odpůrci: Kupkovi víc pomůže Paříž
S převozem ostatků Františka Kupky ale nesouhlasí Uměleckohistorická společnost, podle níž si Kupka si za svůj domov zvolil Francii.
„Žil v Paříži od roku 1895, nikdy se do Prahy natrvalo nevrátil. Jeho výstava, kterou měl v roce 1946 v Praze, skončila velkými rozpaky. Nebyl nijak zvlášť spontánně přijat a neměl tady žádné blízké vazby. Nikdy na sklonku života neprojevil přání se do své vlasti vrátit,“ argumentuje historička umění Marie Klimešová, jedna z autorek dopisu ministerstvu kultury, který plánovaný převoz kritizuje.
Historička umění Marie Klimešová vyslovila ve Stalo se dnes názor proti převozu
Podle ní je stále potřeba bojovat o Kupkovo místo v mezinárodním kontextu: „Český stát by mu prospěl mnohem víc jeho umístěním na hřbitově PL, ať už zakoupením hrobu, kterých je tam mnoho volných, nebo i tím, že by zůstal v kolumbáriu a stát by se místo převozu snažil dostat ho do všech propagačních materiálů, které hřbitov nabízí příchozím z celého světa.“
Převoz by se měl uskutečnit do letošního podzimu, na který připadá 100. výročí první veřejné prezentace Kupkových abstraktních obrazů.
