Jediný Rembrandtův obraz v Česku se po roce restaurování vrátil na své místo
Do Národní galerie se dnes znovu vrátil jediný Rembrandtův obraz, který se nachází v České republice. Dílo s názvem Učenec ve studovně prošlo téměř ročním restaurováním. Dopoledne ho za přísných bezpečnostních opatření znovu pověsili na zeď Šternberského paláce v Praze.
Rembrandtův obraz nebyl výrazně poničený, od posledních oprav ale uběhla řada let. Proto bylo třeba opravit ztmavlé laky nebo například vrátit lesk zlatému rámu. Moderní technika ale odhalila i nové skutečnosti.
„Zjišťujeme, jak byla kompozice, protože se trošku měnila hlava. Dneska ten baret, který má, on to dřív byl jakýsi turban, byl v jiné poloze a tak dále. Takže to jsou informace, které dřív nebyly tak patrné,“ popisuje vedoucí restaurátorského oddělení Národní galerie Petr Kuthan.
Rembrandtův obraz se po roce restaurování vrátil na své místo, do Šternberského paláce v Praze. Natáčela tam Klára Fleyberková
„Potom také víme, že signatura je pozdější. I když je autorská, není z doby, kdy obraz vznikl. Takže těch informací máme dneska k tomu obrazu hodně,“ doplňuje.
Kurátorka Národní galerie Andrea Štekrová dodává, že na obraze se objevily takzvané pentimenty, tedy autorské přemalby.
„Samotný Rembrandt dospěl ke změně. Tvar karmínově červeného baretu byl pozměněn. Je to věc, která je vidět i pouhým okem. Obraz byl kromě jiných průzkumových metod také rentgenován, kde se právě tato autorská přemalba objevila,“ vysvětluje.
Rembrandtovy malby jsou typické energickými tahy štětce a tím, že malíř nanášel barvy do ještě nezaschlých. Pracoval také s kontrastem.
Svého Učence namaloval na dvě sešité lněné tkaniny o šířce 105 centimetrů – přesně jeden a půl lokte – což je stará holandská míra. Na obraze je konkrétní mužský model, kterého Rembrandt využil opakovaně.
Obraz vlastní Národní galerie od roku 1945, kdy ho získala ze sbírky rodu Nosticů. Tam byl poprvé evidován v roce 1819 pod názvem Rabín. Tehdy se totiž domnívali, že zobrazený učenec je židovského původu.
Předchozí osud malby ale není známý, a jak upozorňuje Andrea Štekrová, výkladů bylo více. „Mělo se za to, že obraz zobrazuje filosofa Platóna nebo renesančního lékaře Paracelsea nebo, že se jedná o typ malby, které se říká tronie, což znamená v holandštině tvář nebo obličej, kde nelze identifikovat zobrazeného.“
Výstavu opravené malby doprovází projekt After Rembrandt. V něm se postupně představí díla čtyř současných autorů vytvořená jako umělecké reflexe Rembrandtovy malby. Jako první bude naproti mistrovu dílu viset obraz Štefana Tótha. I na něj se zájemci mohou přijít podívat už od úterý 23. září.
