Kalendář bdělého snění v Galerii kritiků
V Galerii kritiků probíhá výstava obrazů známého českého výtvarníka Martina Mainera a jeho partnerky Niny Houskové, výstava s názvem Kalendář bdělého snění. Na vernisáži se byla podívat i naše redaktorka Barbora Sedláčková.
Martin Mainer, známé jméno českého výtvarného prostředí, se proslavil v osmdesátých a následně v devadesátých letech. V roce 1993 dostal Cenu Jindřicha Chalupeckého, v roce 2005 získal titul profesora na Akademii výtvarných umění v Praze a v současné době učí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V letošním roce je i jedním z porotců Chalupeckého ceny.
Mainerova malba se vždy vyznačovala expresivitou, která vycházela ze značné imaginace. Barevnost, která je jeho obrazům vlastní, spolu s mystickými vlivy, které pochytil zejména od hinduistického guru Ram Dasse, se v jeho práci stále projevuje. Vždy bylo ale nutné hledání, malba podněcovala k vytváření obrazů v oku diváka. Ale teď? V Galerii kritiků vystavil společně s Ninou Hedwic Houskovou realistické krajiny, které společně malovali v Thajsku.
Obrazy Houskové jsou ploché malůvky bez hlubšího sdělení. Portréty a krajiny, které zde vystavuje, by klidně mohla prodávat na Karlově mostě. Housková, která je původem architektka, si v obrazech zkouší impresionistickou malbu a její Thajsko místy působí jako velmi špatná replika Gauguinových Tahiťanek.
Mainerovy obrazy už nepokouší lidskou představivost a nenamáhají mysl. Jsou preciznější a nápaditější něž obrazy Houskové, samozřejmě.
Mainer byl ve své době špička české malby, v současnosti se ale zdá, že se pro něj stává tvorba pouze jakýmsi koníčkem, zábavnou formou práce, která potěší umělcovu duši. Na výstavě je kromě malých formátů z Thajska vystavena i série nasprejovaných obrazů, které úplně vypadávají z Mainerovy tvorby. V obrazech dvojice je vidět určitá roztříštěnost, plátna samotného Mainera jsou v této sérii odlišná formou i prací se světlem. Obrazy, jak popisuje Mainer, vytvořili na workshopu v Limuzích u Prahy, kde umělec žije.
Poslechněte si rozhovor s Martinem Mainerem uvnitř příspěvku.
Mainer v Galerii kritiků vystavuje i obrazy malované na rubu, využívá v nich reliéfy rámů, což nápadně připomíná výstavu Nepovedený obraz, kde jedno takové plátno bylo vystaveno. Zde jde ale o záměrnou práci s prostorovým podkladem.
Je škoda, že Martin Mainer inklinuje k barvitým hezkostem, které prezentuje na této výstavě. Nicméně pro srovnání je dobré exhibici navštívit, potrvá do 26. září.
