Kopie koruny sv. Václava vznikala nejprve podle dokumentů, vzpomíná restaurátor
Korunovační klenoty po pěti letech opustily korunní komoru v katedrále svatého Víta. Deset dní si je mohou prohlížet návštěvníci ve Vladislavském sále Pražského hradu. Restaurátor a uznávaný zlatník Jiří Belda je jedním z mála lidí, který zná každý detail pokladu. Dvakrát totiž vytvořil jeho kopii.
Jiří Belda už více než čtyřicet let kontroluje klenoty po jejich každém vyzvednutí z korunní komory. I včera byl na Pražském hradě.
„Mohu vás ujistit, že jsou ve výborném stavu,“ shrnul včerejší kontrolu restaurátor Jiří Belda. Kontrola klenotů spočívá zejména ve vizuální prohlídce klenotů a v případném oprášení či odmaštění možných nečistot. Restaurátor používá k těmto úkonům drobný štěteček nebo líh.
O českých korunovačních klenotech mluvil v Ranním interview Radiožurnálu restaurátor Jiří Belda, který zná klenoty velmi důvěrně a dvakrát vytvořil jejich kopii
První kopii Svatováclavské koruny, která se trvale vystavuje ve Starém královském paláci, dokončil Jiří Belda s dalšími zlatníky v roce 1967. Poprvé si ji lidé prohlédli na světové výstavě Expo v Montrealu. Po zhruba deseti letech k ní přibyly ještě kopie žezla a jablka. Druhý duplikát klenotů pak vznikl v roce 1999.
Jiří Belda učil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově a tvorbu duplikátů královských insignií dostal jako zakázku od státu.
„Při vzniku té první kopie koruny se obrátila prezidentská kancelář na školu, kde já jsem v té době učil,“ vzpomíná Jiří Belda a pokračuje:
Svatováclavská koruna je zdobena 96 drahokamy a 20 perlami, vzácné kameny pro ni shromáždil samotný Karel IV.. Na vrcholu koruny je ve zlatém křížku zasazena vzácná safírová kamej byzantského původu s rytinou ukřižovaného Krista ze 7. století. Ještě starší jsou archaicky broušené a vrtané safíry z Cejlonu. Některé z nich patří k největším na světě.
„Já jako vedoucí zlatnického oddělení na této škole jsem dostal za úkol chopit se této příležitosti a vytvořit se svými spolupracovníky ze školy kopii. Nejnáročnější bylo dostat se nejprve k autentickým rozměrům a všem specifikům koruny, protože jsme ze začátku vytvářeli kopii jenom podle jakýchsi písemných dokumentů. “
Když pak svoji první kostru kopie koruny konfrontovali na Hradě s originálem, bylo nasnadě, že vypadala jinak. Jakmile ale mohli prozkoumat originál, začali znovu, a mohla tak vzniknout věrná kopie.
Největší práci daly restaurátorům drahokamy, které se ve 14. století ještě nebrousily do pravidelných tvarů. Zlatníci museli jejich tvary přesně přenést i na kopii, což tehdy bez trojrozměrných scannerů a prostorových fotografií bylo zdlouhavé.
Výstava korunovačních klenotů se otevřela veřejnosti. Lidé čekali od časného rána
Číst článek
Žezlo lze prý bez problémů rozebrat na tři části, také jablko, které je uvnitř duté, lze rozmontovat - v tom měli restaurátoři usnadněnou práci.
K českým královským insigniím se váže legenda, že kdo si korunu neprávem nasadí, zemře. Během okupace si klenoty prohlédl nacista Reinhard Heydrich a říká se, že on nebo jeho syn si korunu nasadili. Oba také brzy na to zemřeli.
Lidé si mohou po čase opět prohlédnout korunovační klenoty. Až do 19. května
Číst článek
