Kufry na výstavě v chorvatské Opatiji ukazují, jak se za 150 let proměnila turistika
Výstavu, která dokumentuje vývoj turismu na Jadranu, nabízí výstava v Muzeu turismu v Opatiji. Návštěvník má možnost nahlédnout do kufrů od časů, kdy turistika na Jadranu před 150 lety začínala jako elitní zábava, až do dneška.
Ředitelka Muzea turismu v Opatiji Katarina Mažuranová Jurešičová provází k výstavě s názvem Plný kufr všeho poznamenává, že ze začátku, koncem 19. století, byly kufry symbolem společenského postavení.
„A protože sem, do tohoto nádherného jadranského koutu chodili bohatí lidé, i kufry měli luxusní a velké, to je jasné,“ říká.
Příspěvek o výstavě v Opatiji natočil spolupracovník ČRo Gergor Martin Papucsek
Obsah kufrů byl podle ředitelky rozličný. Každá pravá dáma v něm měla šicí stroj, mini singerku, malou žehličku, potřeby pro úpravu frizúry či manikúru. Pánové zase potřeby na holení. A kromě velkých kufrů se vozilo také několik menších – to na klobouky.
„Někdy schovávali do tajných skrýší i opium, což však nemáme dokázáno přímo. Pravděpodobně jej používali proti stresu a únavě, která byla spojena s cestováním,“ dodává Katarina.
To prý bylo za časů turismu léčebného charakteru, tehdy se jezdilo k moři v zimě a v létě zase do hor. Opatija byla světáckým střediskem, s koncerty a tanečními zábavami. Ovšem pro bohaté, kteří si sem z Vídně či Pešti přivezli i služebnictvo.
„Druhým ucelenějším obdobím jsou roky mezi dvěma světovými válkami, kdy turismus nabírá směr k masovějšímu charakteru, když se už zavádí pojem roční dovolené, a když se v létě chodí k moři a v zimě do hor,“ upozorňuje Katarina.
Od luxusu k luxusu
A jak dodává, třetí, dodnes trvající období začalo po druhé světové válce, kdy socialistický stát projevil péči o lidi.
„Poučoval je, jak je třeba jezdit k moři, co si třeba dát do kufru, a dělníci začali chodit k velké slané vodě masově. Rychlé se stavěla přímořská turistická střediska. Tehdy se pobřeží ve velkém betonovala,“ říká ředitelka muzea.
Turismus se za 150 let výrazně změnil. Katarina se však obává, že lidé vlastně udělali kruh.
„Od nejbohatších, kteří si to mohli dovolit, jsme znovu dospěli ke stejnému bodu. Dnes mají lidé starosti, z čeho zaplatí režijní náklady, a cestování mnozí zařazují do kategorie luxusu,“ konstatuje.
Turismus vidí jako rozdvojený. Na jedné straně je podle ní takzvaný resort-turismus, kde turista ví přesně, co ho čeká. Sama však upřednostňuje jiný přístup.
„Nabízet něco originálního, autochtonní, to je ono! Přece co je dobré pro mě a pro mé děti po celý rok například na malém chorvatském ostrově, je dobré i pro turistu. Ale když celý rok tam nemají nic, ani divadlo, ani koncerty, nic, jen v červenci, srpnu něco zahrají, tak to je falešná cesta, která by se měla praktikovat co nejméně,“ doplňuje.
