Milan Knížák definitivně opouští Národní galerii

Bývalému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi dnes oficiálně končí pracovní smlouva se zmíněnou příspěvkovou organizací ministerstva kultury. Ve funkci ho k 1. červnu nahradil ekonom Vladimír Rosel.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Knížák

Milan Knížák | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Knížák měl tři měsíce na to, aby novému vedení naší největší výstavní a sbírkové instituce předal agendu. Vedení potvrdilo, že výpověď je platná, Knížák prý čerpal dovolenou a v současné době je na nemocenské.

Přehrát

00:00 / 00:00

Své 12leté působení v NG bilancoval Milan Knížák na Rádiu Česko.

První zásadní změny by chtěl šéf Rösel rozjet po novém roce, protože program sestavoval tým jeho předchůdce. Aktuálně se teď s ministerstvem kultury domlouvá na novém rozpočtu pro rok 2012.

12 let v čele Národní galerie

Milan Knížák vedl NG celých dvanáct let, za tu dobu přežil několik ministrů kultury, a přestože už je delší dobu znám jeho nástupce, daří se Knížákovi pořád strhávat pozornost médií. Například neutuchajícími kontroverzemi s umělci a odborníky. Jeho příznivci oceňují, že vytvořil fungující instituci a obohatil sbírky zvlášť o výtvory nejmladší generace, kritici mu vytýkají, že z ní vypudil experty a izoloval ji od evropských trendů.

„Myslím, že se mi podařilo bezvadně vypudit takzvané experty, kteří si hrají na experty, ale jsou jen závislí na takzvaných módních trendech. A určitě jsme se izolovali od Evropy tím, že nenásledujeme její trendy, ale že jsme sami nové trendy v Národní galerii vytvářeli,“ řekl k tomu Milan Knížák na Rádiu Česko.

„Chtěli jsme v českém umění ukázat to, co v něm bylo svébytné, ne to co následovalo evropské nebo jiné trendy, ale to co vytvářelo vlastní, co přicházelo s něčím novým. Ukázalo se, že české umění je velmi svébytné a že v určitých dobách bylo na špičce evropského myšlení. A to jsme se snažili ukázat,“ dodal.

Podle odborné veřejnosti Češi ale raději na výstavy jezdí do Vídně nebo německých měst a cizinci se například v expozici Veletržního paláce prý neorientují, protože automaticky přepokládá znalost zdejšího umění. S tím Knížák ale nesouhlasí.

„Poněvadž jestli máme od někoho pochvalné zápisy, dopisy, texty, je to speciálně od cizinců, kteří velmi oceňují expozici ve Veletržním paláci,“ řekl.

Knížák nesouhlasí ani s kritikou, že se v Praze nepořádají žádné velké a atraktivní výstavy, a že Národní galerie odmítá půjčovat svá díla do zahraničí.

„Rozhodně jsme odmítli být půjčovnou tak, jako to bylo za totality a těsně po ní. Chceme, aby lidé přicházeli na výstavy do Prahy a samozřejmě na velké a významné výstavy půjčujeme, a je toho hodně. Ale vytvořil jsem systém, že za každou významnou zápůjčku s naší expozice požadujeme protislužbu, protizápůjčku. Tím naše NG získala a nikoliv ztratila,“ vysvětlil.

Michaela Vetešková, Tomáš Pavlíček, Lucie Maňourová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme