Muchova Slovanská epopej je po 84 letech opět k vidění v Praze
Celá Slovanská epopej Alfonse Muchy se po 84 letech vrátila do Prahy. Po více než dvouletých právních sporech s Moravským Krumlovem se konečně podařilo cyklus dvaceti obrovských obrazů umístit v Národní galerii. Ve velké dvoraně Veletržního paláce je možné vidět stálou expozici už ode dneška.
Všemi dvaceti plátny několikametrových rozměrů Slovanské epopeje se pyšní Veletržní palác. Právě na toto místo se rozsáhlý cyklus secesního českého umělce Alfonse Muchy vrací po 84 letech.
Jak říká spoluautorka výstavy Lenka Bydžovská, je nutné dnes toto dílo z let 1912 až 26 vnímat jako příběh českého národa a Slovanů očima slavného malíře, který se tímto tématem zabýval po celý život.
Reportáž Zuzany Filípkové o instalaci Slovanské epopeje v pražském Veletržním paláci na Radiožurnálu.mp3
„Mucha si vytvořil svůj fikční svět, do kterého si jednotlivé historické události upravil tak, aby odpovídaly jeho záměru. A jeho záměrem bylo předvést metaforu národa, který je mírumilovný, pěstuje kulturu, písemnictví, a aby ukázal příklady ostatnímu lidstvu,“ vysvětlila Lenka Bydžovská.
Autoři výstavy pracovali podle představ samotného Muchy. Dílo je tu sezařeno chronologicky po sobě. Návštěvníci ke vstupence dostanou i podrobné povídání k jednotlivým obrazům. Tématické rozpětí celého cyklu je obrovské.
Polovinu pláten věnoval Mucha českému národu – jeho historii, náboženství a kultuře a druhou polovinu zasvětil Slovanům a všeslovanským výjevům. Figurativní historická malba, kterou malíř ve své době používal, zařadila cyklus do poměrně diskutabilní množiny výtvarného umění.
„Dílo bylo chápáno jako jakýsi návrat k historické malbě akademického staršího typu. Málokdy se viděly inovativní prvky, kterých si můžeme zde na této výstavě všimnout,“ říká Markéta Theinhartová z pařížské Sorbonny, která se podílela na nové publikaci o Slovanské epopeji.
V roce 1912, kdy Mucha odevzdával tehdejšímu pražskému magistrátu svá tři první díla z tohoto cyklu, vznikla třeba i Dvoubarevná fuga Františka Kupky. Výtvarníci se tenkrát hlásili ke kubismu a epopej prošla proudem nemalé kritiky za to, že je svým způsobem nemoderní.
Dnes velmi ceněná Slovanská epopej, prohlášená mimo jiné i za kulturní památku, by měla ve velké dvoraně Veletržního paláce vydržet minimálně dva roky. Výstava přišla na 36 milionů korun a možná nevyčíslitelnou hodnotu úsilí lidí, kteří několik let bojovali za to, aby se epopej vrátila do naší metropole.
