Na nové známce je jeden ze zakladatelů Národního muzea
Kašpar Maria ze Šternberka, jeden ze zakladatelů Národního muzea, je vyobrazen na nové poštovní známce. Ta byla pokřtěna právě dnes v pantheonu Národního muzea v Praze. Portrét je dílem českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka a německého rytce Wofganga Mauera.
Kašpar Maria ze Šternberka, od jehož narození uplyne zítra přesně 250 let, byl podle vedoucího paleontologického oddělení Jiřího Kvačka významným vědcem. „Byl činný v oboru, který se nazývá fytopaleontologie, což je nauko o fosilních rostlinách. O fosilních rostlinách pak napsal několik knih. První z nich, která vyšla v roce 1820, je mezinárodně uznávaná jako zakládající dílo této vědní disciplíny – fytopaleontologie,“ přiblížil Kvačka.
Kašpar Maria ze Šternberka je ve vědeckých kruzích považován za zakladatele paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a sbírky a nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Právě ty se staly základem sbírek dnešního Národního muzea.
Jiří Kvačka si myslí, že založení instituce, které iniciovali především šlechtici, byl významný krok. „Muzea většinou vznikala na základě královských sbírek. Ale tím, že v Čechách vlastně žádná královská sbírka v té době nebyla, tak tu byla přirozená potřeba české šlechty takovéto muzeum zřídit. Čeští aristokraté chtěli tímto způsobem přispět k vlasteneckému hnutí,“ řekl Kvačka.
Autorem známky zachycující portrét Kašpara Marii ze Šternberka je český výtvarník Oldřich Kulhánek. „Myslím si, že konečně i naše dnešní veřejnost zhodnocuje podíl, jaký měla česká aristokracie na probuzení našeho národa. Právě díky aristokratům je český národ takový, jaký je,“ domnívá se Kulhánek.
Vytvářet portrét pro známku není ani pro zkušeného umělce jednoduché. „Je to specifická práce, protože v kompozici musíte uvažovat nad zmenšením, které nastane. Ne každému je to dáno. Já to mám od pána boha, takže to není nějaká moje zásluha. Ale musíte mslet v tom formátu,“ prozradil Kulhánek.
