Národní galerie nemá peníze na výstavy
Národní galerie má jedny z nejdražších obrazů v Evropě, vystavuje v nejcennějších historických domech Česka, a přesto nemá peníze na pořádání výstav. Na příští rok zatím plánuje pouze jeden větší projekt, na další jí chybí minimálně 50 milionů korun.
Ředitel Národní galerie Vladimír Rössel během půl roku, co je šéfem největší výstavní a sbírkové instituce Česka, zjistil, že předešlé vedení za Milana Knížáka při sestavování rozpočtu nepočítalo s částkou na výstavy. „Nebyly v posledních letech plánovány.“
Podle něj to však neznamená, že by se za Knížákovy éry nepočítalo s tím, že Galerie bude pořádat velké projekty.
„Tam spíš jde o to, jakým způsobem byl strukturován rozpočtový přístup k tomu, jak má vlastně Národní galerie fungovat. A jak tento rozpočet byl deklarován a jak byl vlastně využíván k tomu, nakolik je potřeba zajistit běžný provoz a nakolik je potřeba zajistit výstavy a veřejnou službu,“ vysvětlil Rössel.
Národní galerie, která střeží a spravuje sbírky nevyčíslitelné hodnoty a stará se o sedm historických objektů v Praze a o dva zámky ve Žďáru nad Sázavou a ve Fryštáku, dostává od státu prostřednictvím ministerstva kultury 190 až 205 milionů korun ročně.
„Kdyby samozřejmě to fungovalo takovým způsobem, že jsem přišel do instituce, která je konsolidovaná, a já bych si pouze mohl hrát s jejím obsahem, tak by to bylo úžasné. Ale takový stav bohužel není,“ konstatoval šéf NG.
Tyto peníze stačí maximálně tak na zabezpečení a provoz budov, částečně pak na mzdy zaměstnanců. Výstavy a mimořádné výdaje hradí Galerie ze vstupného nebo díky mecenášům a sponzorům.
„Stav je takový, že instituce nemá peníze ani na běžný provoz, natož aby měla peníze na veřejnou službu. Já nepožaduji po státu, aby vyrovnával tuto disproporci; byl bych pouze rád, kdybychom se s ministerstvem kultury, potažmo se státem, mohli domluvit na pravidlech, která by nám umožnila realizovat veřejnou službu za vlastní pomoci. To znamená vlastní příjmy, vlastní výnosy, kterými by reálný výpadek podílu státu na financování Národní galerie bylo možno nahradit.“
Podle Vladimíra Rössela by mělo ministerstvo kultury dát Galerii jednorázovou dotaci ve výši 50 milionů korun.
„To jsme realisté, víme, že zdroje nejsou. Faktem je, že se nacházíme v nějaké rozjezdové fázi, začínáme vlastně z bodu nula. Pokud v bodě nula nemáte kapitál k tomu, abyste mohla navyšovat činnosti, které potřebujete, musíte je něčím zajistit.“
„Já jsem navrhoval ministerstvu určitý scénář toho, jak by tato ‚rekapitalizace‘ Národní galerie měla proběhnout. Navrhoval jsem vlastně i něco jako splátkový kalendář, kdy bychom chtěli ministerstvu postupně případně i peníze vracet, nebo jakým způsobem bychom postupně peníze utráceli. Nebo ten kapitál, který potřebujeme do toho rozjezdu,“ přiblížil Vladimír Rössel.
Na přibližně takových podmínkách se ředitel Národní galerie dohodl s odcházejícím ministrem Jiřím Besserem. Měly začít platit už v příštím roce. Jak to bude po výměně šéfů resortu, to nedokáže odhadnout.
