Nejstarší českou loutkou je dřevěné torzo ženy. Vystaví ji v Chrudimi
Zřejmě nejstarší českou loutku poprvé vystaví zrakům veřejnosti Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Dřevěné torzo nalezli archeologové v roce 2005 na náměstí Republiky v Praze a dosud je tento unikát bezpečně uložený v trezoru.
Jde o pětadvaceticentimetrové torzo ženské postavy z lipového dřeva. „Torzo má hlavičku a delší trup, chybí ručičky a nohy,“ popisuje ředitelka chrudimského muzea Simona Chalupová.
Podle řezby je ale patrné, že chybějící ruce a nohy byly velice pohyblivé, stejně jako hlavička. „Má pochyb zepředu dozadu, pro nás to je podstatné – loutka musí být pohyblivá,“ uvádí ředitelka.
V chrudimském Muzeu loutkářských kultur natáčela redaktorka Drahomíra Bačkorová
Loutka vypadá na první pohled velmi zvláštně, až mimozemsky. „Má velkou mozkovnu a malinká ouška, drobounký obličej. Ale když jste s ní déle, takovým zvláštním způsobem si vás podmaní,“ říká Chalupová, která si prý dřevěné torzo natolik oblíbila, že mu dala i tajné jméno.
Obdivuje i práci neznámého řezbáře. „Léta, která jsou ve dřevě, jsou naprosto dokonale využita k tvarování postavy a hlavy,“ dodává.
Výstava je právě podle tohoto tajuplného artefaktu nazvána „Barokní loutka?“ – podle organizátorů proto, že klade spoustu otázek, na které ještě nikdo nezná odpověď.