NG podala dovolání kvůli Madoně z Veveří. Pro její předání si klade podmínky

Národní galerie v Praze podala dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozsudku, podle něhož má katolické církvi vrátit gotický obraz Madona z Veveří. Dovolání však nemá odkladný účinek a NG by měla vzácné dílo vydat farnosti Veverská Bítýška. Galerie je podle mluvčí připravená obraz předat, klade si ale podmínky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Madona z Veveří

Madona z Veveří | Foto: ngprague.cz

Právník farnosti František Severin řekl, že lhůta určená soudem už vypršela a že pokud obraz nebude v Brně do čtvrtečních 17 hodin, obrátí se na exekutora. Brněnské biskupství počítá s vystavením díla v Diecézním muzeu v Brně na Petrově.

„V pátek ráno jsem ohlášen u soudního exekutora, kterému tuto kauzu předám, a transport bychom bohužel museli řešit prostřednictvím exekutora,“ potvrdil Severin Českému rozhlasu.

Národní galerie podle mluvčí Terezy Ježkové obraz vydá za předpokladu, že "jí bude předložen zákonný souhlas příslušného krajského úřadu, odboru památkové péče, s přemístěním obrazu ze sbírek NG v Praze, a zároveň bude zjištěno splnění podmínek zabezpečení ochrany obrazu, jakožto národní kulturní památky".

Spor o výklad zákona

Ředitel Diecézního muzea Martin Motyčka dnes řekl, že farnost Veverská Bítýška skutečně požádala krajský úřad o souhlas. Úředníci ale dospěli k závěru, že to není v jejich kompetenci.

Zákon totiž stanovuje, že krajský úřad dává souhlas při trvalém přemísťování movité kulturní památky z veřejného na nepřístupné místo. V tomto případě ale dílo zůstane nadále přístupné veřejnosti.

Výklad krajského úřadu je v souladu s komentářem k zákonu o památkové péči vydaným v roce 2005. "Má-li tedy být movitá kulturní památka přemístěna z veřejně přístupného místa na jiné veřejně přístupné místo, byť i trvale, není k takovému přemístění vyžadován předchozí souhlas," stojí v komentáři k zákonu. (Zdroj: ČTK)

"Z toho důvodu není v kompetenci krajského úřadu o této záležitosti rozhodovat," uvedla mluvčí jihomoravského krajského úřadu Eliška Windová.

Národní galerie trvá na tom, že obraz bez souhlasu krajského úřadu nelze vydat. Vyplývá to ze stanoviska právní zástupkyně galerie Štěpánky Vincencové. Podle ní by instituce jinak porušila zákon o státní památkové péči.

V Diecézním muzeu jsou podle Motyčky splněny veškeré nároky na zabezpečení. Jsou tam trvale díla mimořádné hodnoty. Budova je napojena na pult centrální ochrany. Pro Madonu z Veveří je připravena nová bezpečnostní vitrína.

Severin: Podmínky NG jsou irelevantní

Podle právníka farnosti Severina jsou podmínky kladené galerií irelevantní, pravomocný rozsudek povinnost předat obraz stanovil jasně, bez nutnosti splnění dalších předpokladů. Národní galerie také není nějakým kontrolním orgánem Diecézního muzea, podotkl Severin.

Dovolání k Nejvyššímu soudu Národní galerie podala s ohledem "na složitost a věcnou nejednoznačnost celé kauzy a na fakt, že se jedná o průlomový a precedentní rozsudek". "Jako organizace pověřená řádně hospodařit se státním majetkem je Národní galerie v Praze přesvědčena o nutnosti využití všech zákonem stanovených opravných prostředků," uvedla.

O vydání obrazu v prosinci pravomocně rozhodl pražský městský soud, který zamítl odvolání galerie. Potvrdil tak původní rozsudek, jenž vyhověl žalobě římskokatolické církve. Podle soudu se prokázalo, že obraz patří církvi a stát není jeho vlastníkem.

Kaple Matky Boží u hradu Veveří | Foto: Ivan Holas

Malba je datována před rokem 1350 a připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. NG ji vystavuje v Anežském klášteře. Loni, když už o její vydání žádala církev, ji stát prohlásil za národní kulturní památku. Vznikla pro hradní kapli na objednávku markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a podle zástupců NG byla vždy součástí profánního panství.

Kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí, zdobila do roku 1938. Později se obraz ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej získala Národní galerie v Praze.

Odvolací soud konstatoval, že stát deklaroval jednoznačně svůj vlastnický nárok na obraz až přípisem v roce 1958, kdy prohlásil, že je vlastnictvím státu. Předtím takto vlastnictví nikdy deklarováno nebylo.

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme