O Kupkovu končící výstavu Cesta k Amorfě je nebývalý zájem
Dlouhé fronty před výstavou umění jsou na české poměry dost ojedinělým úkazem. Přesto - vidět ho můžete. A to na pražském Hradčanském náměstí, kde v Salmovském paláci vrcholí výstava František Kupka - Cesta k Amorfě. Denně si ji tam přišlo prohlédnout až dva a půl tisíce lidí a končí v neděli
„Na tuhle výstavu byla dovezena i díla z ciziny, která se sem myslím jen tak znovu nedostanou, takže bych to rozhodně chtěla vidět. I když tu budu ve frontě stát dlouho, rozhodně to chci vidět,“ trvá na svém asi dvacetiletá dívka, která stojí v polovině fronty.
Do expozice se kvůli bezpečnostním opatřením chodí po skupinách. Lidé si prohlížejí obrazy, které Kupka vystavoval na pařížských Salonech do roku 1913.
„Tohle se mi zdá, že je asi hodně ze začátku jeho tvorby, to vůbec neznám, je to spíš imprese a on je známý abstrakcí,“ přiznávají se dvě starší usměvavé dámy a dodávají, že Kupku mají rády, i když jinak abstraktnímu umění nerozumějí.
Kurátorka výstavy Helena Musilová na to reaguje tak, že sama je překvapena, jak velký ohlas výstava mezi Čechy má.
„Lidé čekají třeba dvě hodiny ve frontě, čtou si knížku a čekají na možnost se na výstavu dostat. V tomhle směru je to hodně přelomová výstava v rámci České republiky.“
Mimo obrazů ze sbírek Národní galerie tu jsou díla z Guggenheimova Musea v New Yorku i zápůjčky z Centra Pompidou v Paříži. I díky těmto obrazům se lidé mohli o Kupkovi dozvědět, že tvořil s jasným cílem.
„O doby, kdy se přestěhoval do Paříže, začal velmi systematicky promýšlet to, k čemu má být malířství, které podle něj nemá být úplně spojeno s předmětným světem, ale má mít úplně jinou roli. Během dvanácti let, které se ve výstavě odráží, vidíme soustředěnou a velmi systematickou a pracovitou cestu od figurativního umění přes práci s barvou až k něčemu, čemu dnes říkáme abstraktní umění.“
Kupkova Cesta k Amorfě sice spěje do finále, ale Národní galerie slibuje, že příští rok otevře další komorní výstavu Kupkových děl a v roce 2017 plánuje jeho rozsáhlou retrospektivu.
