Obrázky Pekingu v Praze
V Praze právě probíhá mezinárodní festival moderní a současné architektury Architecture Week. Mohli jste o něm již slyšet v Odpolední session. Teď se podíváme blíže na jednu z výstav, která v rámci Archi weeku probíhá. Jedná se o prezentaci čínské architektury v Galerii Národní technické knihovny. Bližší informace o Centrální ose Pekingu sdělí naše kulturní redaktorka Barbora Sedláčková.
Centrální osa Pekingu je projekt připravený v Číně. Čínská ambasáda ho objednala a nechala zaslat v krabicích do České republiky. Jedná se o jakési informační tabule s fotografiemi ze staré i nové části hlavního města Čínské lidové republiky. K tomu jsou zde k vidění videa a modelZakázaného města spolu s papírovými svitky. Kuriozitou výstavy je mluvící tužka. Pokud ji přiložíte hrotem na průvodce Pekingem, převypráví vám veškeré informace o stavbě, jejíhož obrázku jste se dotkli. Čínsky a anglicky.
Výstava je v zásadě edukativním historickým průřezem. Jsou zde i fotografie nových staveb vytvořených zejména pro olympijské hry. Výstava není příliš atraktivní, co se týče přenesení architektury do výstavních prostor. Jde o smontované části skládačky, které přiletěly v krabicích s vůní římského kmínu. Expozici nelze úplně banalizovat, ale obrázky, které jsou zde k vidění, siv drtivé většině můžete prohlédnout na internetu. Výstava je jistě přínosná – za předpokladu, že má návštěvník chuť číst odstavce popisků.
Jednou z organizátorek výstavy je Yuan Yan z čínské ambasády v Praze, poslechněte si krátký rozhovor.
Čína musí být okouzlujícím místem, její historie a vědění její civilizace jsou ve srovnání s evropskými neuvěřitelné. Výstava ale bohužel nepůsobí tak unikátně ani velkolepě. Z fotografií, výřezů města a jednotlivých budov si nelze příliš představit, jak Peking doopravdy vypadá. Centrální osa Pekingu předkládá obraz, jaký známe z Objektivu či Cestománie. Zvláštnítradiční čínské paláce s ornamenty a střechami, jaké v Evropě nepotkáme, v kontrastu s hypermoderními stavbami z plastu a skla na kovové konstrukci amorfního tvaru se spoustou světel a vymožeností.
Kde je ale ta taoistická energie, kterou město nese? Kde je totalita a vrcholové manažerství a stres v nejdelších zácpách na světě? Děje se v tom místě vůbec něco takového? Expozice představuje prázdný obraz něčeho, co si jen těžko bez osobní návštěvy dokážeme představit.
