Pole, Špitálsko, Karlín. Pražskou čtvrť představuje nová výstava
V Muzeu hlavního města Prahy začíná výstava Karlín - nejstarší pražské předměstí. Jedná se o už třetí ze série expozic pojednávajících o historii a proměnách starých pražských předměstí. Po Smíchově a Libni přichází na řadu Karlín, čtvrť s jasně vedeným půdorysem a elegantní zástavbou, jejíž počátky sahají do roku 1816, a která prošla zásadními změnami po povodních v roce 2002.
Výstava zachycuje vznik a vývoj Karlína. Současná pražská městská část vznikla na poli mezi Vltavou a vrchem Vítkovem, na území takzvaného Špitálska nebo Špitálského pole.
Výstava Karlín - nejstarší pražské předměstí.Více kurátor výstavy a historik Zdeněk Míka.
Karlínské předměstí bylo založeno z podnětu úředního. „Jiná předměstí vznikla živelně a vznikala později, vyvíjela se třeba z obcí, vesnic, které kolem Prahy byly,“ upřesnil pro Rádio Česko kurátor výstavy, historik Zdeněk Míka.
Přísná pravidla výstavby
„Území Karlína bylo poměrně řídce osídlené a čekalo se, že nová doba vyvolá zájem podnikatelů nebo stavebníků a že budou chtít na území Karlína stavět. Pražské gubernium tehdy rozhodlo, že ten zájem musí být nějak regulován. Proto vznikla regulační komise, která vypracovala plány, jak by Karlín měl vypadat,“ dodal.
Pravidla výstavby byla velmi přísná a velmi brzy vedle Smíchova vzniklo v Karlíně velké průmyslové předměstí. „To bylo také zdrojem pozdějšího bohatství této předměstské obce nebo předměstí, chceme-li,“ uvedl Míka.
Karlín se dostal do zvláštní situace, když se chtěl stát městem:
„Tam je zajímavý takový anachronismus, že i když úřední místa nazvala ve schvalovací listě Karlín předměstím, takže právní pojem předměstí dlouho neexistoval. A když Karlín se dožadoval, aby získal statut města a odvolával se na to nařízení podepsané nejvyššími místy, to znamená tehdejším císařem Františkem I., tak pohořel. Zůstal až do roku 1848 poddanskou obcí, která náležela Řádu křížovníků s červenou hvězdou,“ upozornil kurátor.
Obrazy, fotografie, předměty a pero
Základem expozice jsou vyobrazení Špitálska a Karlína a života lidí, jak se zachovala na obrazech, rytinách, kresbách a později i na snímcích. „Fotografií je tam zhruba na čtyři stovky, a to vše je doplněno trojrozměrnými exponáty, jsou to portréty karlínských starostů, prapory, korouhve karlínských spolků,“ vypočítal Míka.
Upozornil také na jeden z nejzajímavějších exponátů: „Třeba bych uvedl pero, mimochodem zlaté pero, kterým učinil zápis do pamětní knihy karlínské školy sám císař František Josef I. při jeho poslední návštěvě Karlína v roce 1907.“
Výstava je otevřena do 6. listopadu 2011.
