Sbírka středověkého umění v Anežském klášteře se opět rozrostla
Oprava starého obrazu je velké dobrodružství. Na počátku bývá dílo, u kterého není známý ani autor. A čím důkladněji se zkoumá, tím více detailů se objeví. Stejně tomu bylo u dvou obrazů, které opravili restaurátoři z Národní galerie a nyní jsou k vidění v Anežském klášteře.
Sbírku středověkého umění umístěnou v klášteře svaté Anežky české doplnily dva čerstvě opravené deskové obrazy. První z nich se jmenuje Madona lnářská a datován je do let 1410 - 1420. O jeho restaurování se postaral Adam Pokorný.
„Co se týká té samotné malby, tak ta se dochovala v neuvěřitelně dobrém stavu. Až na pár drobných defektů byla kompletně v pořádku. Pouze na několika místech tam byly depozity starého zakaleného laku,“ popisuje.
O unikátních obrazech středověkých madon informovala redaktorka Eva Rajlichová
Restaurátor musel ale respektovat i požadavky majitele. „Byl tam požadavek určité funkčnosti, přece jen je to milostný obraz, je to madona,“ říká.
Nakonec se z obrazu s půvabnou madonou namalovaném na lipovém dřevu odstranila nejnovější přemalba z počátku 20. století. V expozici je v těsném sousedství Madony svatovítské a Madony z rynku. Mimo estetického zážitku to dává návštěvníkovi široký prostor pro porovnání jednotlivých děl.
Oprava trvala tři roky
Práce restaurátorů je náročná především na čas. Své o tom ví Anna Třeštíková - s dalším z nově vystavených obrazů, Svatou Annou samotřetí, strávila 3 roky. Původní postavy se jí podařilo vysvobodit zpod mnoha přemaleb.
„Byla jsem hned od začátku fascinovaná krásou toho torza. Teprve když jsme provedli první sondy do vrstev přemaleb a tmelů, ukázalo se, že obraz je ještě poškozenější, než jsme předpokládali, protože byl celý překrytý na povrchu kompaktní přemalbou, velmi hutnou, která byla částečně plněná voskem a jinými plnidly,“ popisuje.
Důkladná práce se ale vyplatila, potvrdil se předpoklad, že autorem je Mistr litoměřického oltáře. „Některé typické znaky užívané touto dílnou zde byly jasně potvrzeny. Je to například užívání speciálního pigmentu floritu. Také jsme mohli srovnávat používaný červený pigment. Je to kermesový červený lak,“ říká Třeštíková.
Mimo vlastních obrazů pracuje Národní galerie i s mnoha zápůjčkami pro expozici starého umění zejména od římskokatolické církve. Jde většinou o dlouhodobé zápůjčky a v Anežském klášteře mají podle šéfa restaurátorů Petra Kuthana vynikající podmínky.
„Není bezpečnějšího místa než tady. Protože i když ty kostely jsou nějakým způsobem zabezpečené, tak je to pořád mnohem méně, než je zabezpečena umělecká dílna v Národní galerii. A potom jsou to ty klimatické podmínky, které jsou tady úplně prvotřídní,“ tvrdí Kuthan.
