Hlinecké masopustní masky a obchůzky, které jsou součástí světového kulturního dědictví Unesco, budou mít svou vlastní stálou expozici. Dnes ji otevřou ve skanzenu na Veselém kopci u Hlinska. V jedné z chalup budou moci návštěvníci vidět masky i fotografie masopustů z obcí Hamry, Studnice nebo Vortová.

9:41 18. října 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tradici masopustních masek a obchůzek si na Hlinecku předávají lidé z generace na generaci v nezměněné podobě. Průvod masek vždycky musí nejdřív požádat o povolení k obchůzce.

Každá z masek v průvodu má svůj vlastní nezastupitelný význam a nejde ji nikým nahradit. V čele je Lufr, který také za neposedné maškary odpovídá.

„Pak jsou mládenci, kteří kasu hostí, potom jsou Turci, kteří tancují, pak jsou tam Židi, cikánky, slamák, kominíci,“ vypočítává laufr Jiří Bříza.

Připomíná, že se nesmí zapomínat na kobylku, která absolvuje celou obchůzku, aniž by tušila, že nakonec skončí v rukou rasa. Ten jí pak za vše, co provedla, srazí vaz.

Ale i to má šťastný konec. „Po chvilce dostane kobyla napít živé vody, vyskočí a následuje všeobecné veselí,“ vysvětluje etnografka Ilona Vojancová, ředitelka skanzenu na Veselém kopci.

Právě v domku s číslem popisným 362 bude otevřena nová stálá expozice masopustních masek a obchůzek. Ředitelka skanzenu připouští, že udržet tradici není vůbec snadné.

„Může nastat situace, že tady nebudou lidé, kteří by byli ochotní podstupovat martýrium masopustního veselí.“

Na Hlinecku to ale nehrozí. Tradice masopustních obchůzek začínají oživovat dokonce i v obcích, kde doposud průvody nechodily.

bre, Drahomíra Bačkorová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít