Škréta stále překvapuje. Kdy se narodil, odborníci neví jistě

Život a dílo českého nejvýznamnějšího barokního malíře Karla Škréty jsou ústředním tématem konference, která začala v klášteře svaté Anežky České v Praze. Touto akcí vrcholí nejen výstava jeho děl v jízdárnách Pražského hradu, ale i tříletý výzkumný projekt Národní galerie. První konference na Škrétovo téma se uskutečnila už loni na jaře. Rozpracovala náměty, vyplývající právě z přípravy výstavy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Škréta: Paris a Helena (r.1672) | Foto: Národní galerie

Podařilo se dohledat některá Škrétova díla a zjistit mnoho nových informací, řekl Rádiu Česko hlavní kurátor výstavy Vít Vlnas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Škréta. Ptáme se hlavního kurátora výstavy Víta Vlnase.

„Asi nejvýznamnějším objevem bylo dílo, které viselo jako anonymní práce 18. století v muzeu v tyrolském Brixenu, u kterého se ukázalo, že je to nesmírně zajímavé dílo Karla Škréty, studie obrazu, který byl určen pro svatovítskou katedrálu. Stejně tak byla identifikována jako práce Karla Škréty malba, která bez větší pozornosti chátrala v kostele svatého Ignáce v Jičíně, a stejně tak se podařilo Karlu Škrétovi připsat některé kresby, které doposud unikaly sběratelskému zájmu, třeba ze soukromých sbírek,“ uvedl Vlnas.

Některá díla byla naopak ze Škrétova katalogu vyškrtnuta: „Například podobizna muže s dlouhými plavými vlasy, dílo z pražské Národní galerie, které bylo takřka 200 let pokládáno za vrcholnou ukázku Škrétova portrétního mistrovství.“

Škrétův „rukopis“ dokáží poznat jen opravdoví znalci, míní kurátor:

„To je v první řadě záležitost vizuální. Nicméně lze říci, že Karel Škréta, který jako houba sál to nejvýznamnější z nejvýznamnějších uměleckých děl své doby, která poznal během své italské cesty, si vypracoval postupem času velmi osobitý a nezaměnitelný styl, který lze rozpoznat a kterému se lze do jisté míry naučit studiem jeho významných děl.“

Nové informace o cestě do německých zemí

Mezi nové informace patří také ty z cesty Karla Škréty do německých zemí, Švýcarska a Itálie mezi lety 1627 až 1637:

„Podařilo se zjistit z rodinné korespondence, která doposud nebyla známa, kam Škréta přesně cestoval, jaký byl itinerář jeho cesty po Itálii, jakým způsobem ho jeho bratři podporovali a financovali během té cesty. Podařilo se zjistit i mnohé ze Škrétova, řekněme, ekonomického zázemí v době po jeho návratu do Prahy,“ uvedl Vlnas.

Rok narození: 1608-1612

Záhadou je pro odborníky a znalce rok Škrétova narození. Uvádí se 1610, ale ve skutečnosti je podle Vlnase mnohem pravděpodobnější, že se narodil o něco dříve, zřejmě roku 1608, ale mohlo to být i v rozmezí let 1608 až 1612.

„Škréta o sobě v dobách života vypovídá a udává různý věk a v tomto ohledu je to stále nejisté, protože my nemáme matriku, kde by byl zapsán. Takže jediné, z čeho můžeme vycházet, je to, že z roku 1607 máme seznam rodin, které na Starém Městě se hlásí k bratrské víře a tady je celá Škrétova rodina kromě něho a jeho mladších sourozenců. To znamená, že ještě nebyl na světě. A pak máme z roku 1613 testament jeho otce Kundraty Škréty, v kterém je Karel Škréta už jmenován. Takže tato dvě data jsou jistá. Cokoliv mezi nimi je nejisté,“ uzavřel v našem vysílání kurátor výstavy Vít Vlnas.

Marián Vojtek, Tomáš Pavlíček, Judita Císařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme