Sochy z pražského orloje zmizely kvůli opravě první čtyři sochy
Z pražského staroměstského orloje na měsíc zmizí Lakomec, Marnivec, Smrtka a Rozkoš-Turek. Horní řada dřevěných soch z jedné z nejnavštěvovanějších památek v hlavním městě má před sebou pravidelnou opravu povrchu.
Pohyblivé figuríny čeká po dvou letech také oprava mechaniky. Za měsíc bude kvůli opravám sejmuta i druhá čtveřice soch v dolní části. Hodiny na věži se ale kvůli tomu nezastaví, orloj bude opět kompletní nejpozději 15. března.
„Budou se dělat průběžné údržby. Nějaká zvláštní závada na sochách není, ale musí se obnovit lakování, které už je poměrně dost zašlé, obnovit zlacení a stříbření,“ popisuje orlojník a restaurátor Petr Skála.
Průběh plánované opravy i historii soch popsal na Rádiu Česko orlojník a restaurátor Petr Skála
„Je to dřevo. Kdyby se to nechalo déle, tak by tam narůstaly škody. Lak přestává fungovat, to dřevo obsahuje vodu volnou i vázanou a jak se mění vlhkost vzduchu nebo na to naprší, tak mění rozměr, lakování praská. Je to lakované dřevo, takže se o něj podle toho musí odpovídajícím způsobem pečovat,“ vysvětluje Skála, proč bylo nutné k opravě přistoupit.
„Už jsou takoví zašedlí, je potřeba lakování oživit a dřevo zakonzervovat proti hnilobě a praskání. Nejhorší je slunce, to je takový živel, především ultrafialové záření, i když dnes už se laky dávají s UV filtrem. Nedá se ale použít lak, který by vydržel staletí,“ pokračuje orlojník.
„Samotný stroj není potřeba nějak upravovat, tam se jenom odpojí táhla. Diváci budou ochuzeni o horní řadu soch a poté o spodní řadu soch. Orloj teď nějaký čas, možná měsíc a půl, nebude kompletní,“ dodává.
Sundané sochy byly uloženy na vozidlo na molitanové polštáře, aby se při převozu nepoškodily. Pouze sochu Smrtky dali restaurátoři na sedadlo auta. Je prý příliš křehká a mohla by se rozbít.
Sochy na orloji jsou jen kopie
Předpokládá se, že sošky na orloji nebyly od jeho vzniku. Nikdo ale přesně neví, kdy se na něm objevily. Orlojník Skála odhaduje instalaci soch někdy v 16. století, spíše však až po třicetileté válce při velké opravě v roce 1659.
Některé sochy získaly svou konečnou podobu až mnohem později. Například soškám Hvězdáře a Kronikáře přibyl dalekohled respektive kniha až v roce 1963.
Sochy také nemají stejný význam jako v době jejich vzniku. „Význam byl dost zásadně pozměněn, Vojtěch Sucharda jim pootočil ruce, aby do nich mohl předměty vložit a svévolně do nich zasáhl. Význam barokních soch je poněkud nejasný, ony patrně měly jenom taková gesta,“ popisuje orlojník a pokračuje:
„Je také otázka, proč tam jsou osazeni převážně Turkové. I když nejsou všichni Turci, například vpravo dole je měšťan, dnešní kronikář, který se tam objevil až v roce 1787.“
Barokní sochy údajně pocházejí z okruhu Jana Jiřího Bendla, což je však jen domněnka. Originální sošky byly několikrát poničeny a dnes jsou na orloji pouze kopie. „Originály jsou v depozitáři Muzea hlavního města Prahy. Některé kopie zanikly na konci války v květnu 1945, kdy byl orloj zasažen zřejmě protitankovou střelou,“ dodává orlojník Petr Skála.
