Temelín české diplomacie, i tak se přezdívá České národní budově v New Yorku
Stála třikrát více a stavěli ji pětkrát déle, než se plánovalo. I proto si Česká národní budova v New Yorku vysloužila za dobu své pětileté existence přezdívku Temelín české diplomacie. Původně se měla stát centrem české komunity v New Yorku, dnes ale často zeje prázdnotou.
Naděje vkládané do budovy opravené za víc než 800 milionů korun byly nemalé. Ale už dva roky po otevření prohlásil neúspěšný ředitel České národní budovy Petr Fejk, že je mrtvá. V souvislosti s jejími aktivitami mluvil o klubu pro pár desítek intelektuálů.
Šéf jedné z institucí, které v budově sídlí, český generální konzul Martin Dvořák, s takovým názorem nesouhlasí.
„Průměrně nám chodí nějakých sto padesát, někdy dvě stě, někdy tři sta lidí. To je spíš svátek, když je plno, ale jsou takové akce, kdy se sál skutečně naplní a máme na to velice dobrou odezvu,“ říká o Velkém sále, hlavním magnetu České národní budovy.
„Jsme schopni v tuto chvíli bez nejmenších problémů pokrýt veškeré provozní náklady včetně nějakých vylepšení, údržby a už i větších oprav z prostředků, které tahle budova generuje tím, že používáme některé prostory ke komerčním pronájmům,“ dodává generální konzul.
Kdyby dnes stát Českou národní budovu v New Yorku prodal, získal by podle něj investici se slušnými úroky zpátky.
„Když jednáme s makléři na realitním trhu, nebo když jednáme o pojistce, tak se bavíme o ceně kolem 5 miliónů. Čili jednoduchou matematikou, jestliže jsme za dolar koupili, 40 miliónů dolarů jsme přidali a máme hodnotu 55 miliónů, tak to nebylo pro republiku ztrátové,“ vysvětluje.
Česká národní budova se tedy opravdu prodražila. Budova sice nepůsobí zrovna mrtvým dojmem, svůj účel ale zatím také neplní. Alespoň se do budoucna nejedná o ztracenou investici.
