V Akademii věd v Praze mohou lidé obdivovat šperky a zbraně z Velké Moravy

V Praze jsou vystaveny unikátní předměty nalezené při vykopávkách velkomoravského hradiště v Mikulčicích. Soubor patří k nejdůležitějším nálezům ve střední Evropě a byl také prohlášen Národní kulturní památkou. Výstava je otevřena do 3. listopadu v budově Akademie věd ČR v rámci festivalu Týden vědy a techniky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vykopávky v Mikulčicích

Vykopávky v Mikulčicích | Foto: Jaroslav Sedlák

Návštěvníci si mohou prohlédnout zlaté šperky, zdobené ostruhy, zbraně a další předměty, které charakterizují dobu a vyspělou kulturu Velké Moravy. A jak na Rádiu Česko upozornila archeoložka a kurátorka mikulčických předmětů, Blanka Kavánová, soubor za dobu jejího kurátorství zatím ještě nikde nebyl vystaven.

„Naposledy proběhla výstava předmětů někdy v roce 1963 ve Vladislavském sále v Praze, poté byla vystavena v Nitře, pak cestovala po Evropě. Na našem území se už poté nikdy neobjevily tyto předměty ve větším, natož souborném množství,“ uvedla.

Přehrát

00:00 / 00:00

O expozici předmětů z Mikulčic jsme na Rádiu Česko mluvili s archeoložkou a odbornicí na raný středověk a výzkum v Mikulčicích Blankou Kavánovou.

Připomněla, že hradiště v Mikulčicích bylo svoji polohou a významem jednou z nejdůležitějších lokalit Velké Moravy. Bylo velmi dobře zachováno, neboť nebylo nikdy zastavěno ani intenzivně zemědělsky obděláváno.

„Předměty, které se tam nacházejí, svědčí o přítomnosti společenské elity. Většina předmětů pochází z hrobů na hřbitovech okolo kostelních staveb. I kumulace těchto kostelních staveb je i ve velkomoravském prostředí mimořádná. V Mikulčicích máme 12 kostelů,“ přiblížila.

V oblasti byly podle archeoložky nalezeny hroby bohatých žen, které obsahují zlaté a stříbrné šperky, většinou náušnice. Dále hroby mužů-bojovníků, kteří byli šperky vybaveni pouze symbolicky, ale zato tam měli například zbraně, ostruhy, meče či okované rakve.

Kavánová připomněla, že intenzivní systematický výzkum byl v Mikulčicích v roce 1990 utlumen a přešlo se k variantě teoretického zpracování. „Od té doby se sice v terénu v Mikulčicích stále zkoumá, ale v omezené míře a pouze přísně tematicky. Nyní probíhá například projekt revize výzkumu církevních staveb,“ uvedla.

Ondřej Černý, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme