V Berlíně začíná další výstava o nacistické policii
V Berlíně se dnes otevírá, po krátké době druhá výstava, věnovaná nacistické minulosti Německa. Tentokrát se zaměřuje na úlohu policie v letech třetí říše. První poválečná výstava o Hitlerovi, která před pár týdny skončila v Berlíně, trhala návštěvnické rekordy. Ukázalo se, že jak Němci, tak i cizinci dodnes hledají odpověď na otázku, čím si fašistický vůdce dokázal podmanit davy. Dnes v Německém historickém muzeu začíná další výstava věnovaná nacistické minulosti.
Tvůrci expozice nazvané Ordnung und Vernichtung, tedy pořádek a zkáza, jednoznačně vyvracejí mýtus, že příslušníci pořádkové a kriminální policie byli pouze profesionálové a s nacismem neměli nic společného.
„486 exponátů na tisíci metrech čtverečních vyvolává působivý dojem, ale zároveň poskytuje dost místa pro prezentaci, diskusi, komentáře. Chceme touto velkou sérií přispět k debatě o nacistických zločinech,“ říká ředitel Muzea profesor Hans Ottomeyer.
Organizační propojení policie a SS ovlivňovalo chod všech složek bezpečnostního aparátu Hitlerovského Německa i chování jednotlivých policistů. Na jedné z map východní Evropy jsou zaznamenána masová vyvražďování a zločiny, kterých se němečtí policisté dopouštěli na civilním obyvatelstvu v Polsku a v Sovětském svazu. Těch případů jsou stovky a obětí desetitisíce.
„Ta odhalení, co policie v době 3. říše dělala, pro mne byla skutečně šokující,“ přiznává jeden ze spoluautorů výstavy hrabě Detlef Schwerin.
Na rozdíl od příslušníků gestapa a bezpečnostní služby SD, téměř všichni policisté po válce dál pokračovali ve službě. S výjimkou několika nejvyšších velitelů, jako byl Daluege, který byl za válečné zločiny popraven po válce v Československu, nebyl nikdo po zásluze potrestán. Jeho zástupce generál Adolf Bomhard vyklouzl s dvěma lety vazby. Ve svém rodném Bavorsku dál požíval úcty a v šedesátých letech se dokonce stal starostou v Prienu am Chiemsee.
Před několika měsíci vyvolala v Německu rozruch obsáhlá odborná publikace dokazující podíl řady německých diplomatů na nacistických zločinech. Teď přišel podle doktora Schwerina čas objektivně posoudit i vinu konkrétních příslušníků pořádkové a kriminální policie.
A proč až 66 let po válce? ‚Protože viníci mezitím zemřeli a to uvolnilo cestu k diskusi.‘ I v případě této výstavy její autoři doufají, že přinese poučení a bude sloužit jako studijní materiál i dnešním policistům.
