V Londýně se draží nejvzácnější sbírka rukopisů na světě
V londýnské aukční síni Christie's se dnes odpoledne bude dražit patrně nejdražší sbírka rukopisů a prvotisků na světě. Její součástí je i vzácná miniatura Ježíše Bolestného z konce 14. století, která pochází z majetku bývalých českých šlechtických rodů. Očekává se, že dražba všech 46 tisků a rukopisů vynese v přepočtu až půl miliardy korun.
Výstavní síní v prvním patře aukční síně Christie's v ulici King Street v jedné z nejbohatších londýnských čtvrtí se ozývá listování starými knihami a soustředěný šepot expertů na středověké rukopisy a potenciálních kupců. Od víkendu nabízí Christie's prohlídku dokumentů z takzvané Arkanské sbírky, o které doktorka Kay Suttonová, ředitelka oddělení středověkých a renesančních rukopisů aukční síně říká:
Reportáž Ivana Kytky o aukci nejvzácnější sbírky rukopisů a prvotisků na světě.
„Sbírku dal dohromady jistý džentlmen ze Spojených států, který si přeje zůstat v anonymitě. Vznikala od poloviny osmdesátých let minulého století a dostala název podle nadace, kterou sám založil, tedy Arkanská nadace.“
Doktorka Suttonová podotýká, že jakkoliv je kolekce obsáhlá, mimořádnou kvalitou v ní vynikají dva druhy dokumentů: iluminované rukopisy z období středověku a renesance a prvotisky ze samých prvopočátků evropského knihtisku.
Doktorka Suttonová dodává, že sběratel měl mimořádně vytříbený vkus a do své sbírky skupoval pouze ty nejzajímavější a nejkrásnější kusy, které se na trhu objevily.
Aukční síně jména sběratelů nesděluje. Londýnský list Financial Times však odhalil před časem jako majitele sbírky osm a čtyřicetiletého washingtonského finančníka Ladislava von Hoffmanna, který se kromě světa finančnictví věnuje po léta také veřejně prospěšným projektům.
Mezi klenoty Arkanské kolekce patří například italská ručně psaná bible ze 13. století, modlitební knížky, které patřily francouzskému králi Františkovi I. nebo prababičce anglického krále Jindřicha V. Alžbětě, vévodkyni z Arundelu.
Čeští hříšníci
Do dnešní aukce půjde také miniatura Ježíše Bolestného list z nedochované soukromé modlitební knihy, kterou si zřejmě na počátku patnáctého století objednali členové české šlechty.
„Na levé straně ilustrace je erb, který náležel pánovi z Kunštátu Viktorínovi, na pravé je pak rodový znak šlechtického rodu Vartemberků, ze kterého pocházela manželka Anna,“ vysvětluje doktorka Suttonová.
Podle ní patřila Praha v té době k předním evropským centrům písemnictví a knižních miniatur. Podle českých znalců však iluminaci pochází možná už z druhé poloviny čtrnáctého století.
Zadní strana z listu nedochované modlitební knížky nese písemný záznam z roku 1524 v latině týkající se knížete Karla I. Münsterberského, vnuka Jiřího z Poděbrad. Upozorňuje na to, v jaké nelehké existenční situaci se tehdy český aristokrat ocitnul.
O samotné modlitební knížce, či jejich majitelích však žádné další historické záznamy nebo informace, ani o tom, jak se ocitla v rukou amerického sběratele.
„Je to list pergamenu s namalovaným rámečkem zelené barvy, který vypadá jako by se jednalo o skutečný rám obrazu, neboť je vyveden téměř v trojrozměrné kvalitě. Ústřední objektem celé scény je stojící postava znovu vzkříšeného Krista s ranami na rukou a na nohou, z kterých prýští krev. Stojí na kraji své hrobky, za ním je kříž. Pozadí kresby je vyplněné nejrůznějšími symboly spojenými s jeho utrpením a s tím, co vedlo ke Kristově zradě, k jeho mučení a smrti,“ uvádí doktorka Suttonová.
Od poloviny 14. století učinil tehdejší papež z námětu tohoto obrazu součást křesťanského odčinění a odpustků. Kdo dokázal odříkávat při pohledu na znovu vzkříšeného Krista patřičné modlitby, byla mu odpuštěna část hříchů a také až 14000 let posmrtného života v prokletí.
Dnes už se patrně nedozvíme, zda se popisovaná iluminace ocitla v modlitební knížce Kunštátského pána či Vartemberské paní či jejich předků právě proto, aby odčinili své hříchy.
