Ve stínu jaguára. Výstava o životě a kultuře obyvatel amazonských pralesů

V Náprstkově muzeu se od 22. října 2009 do 4. dubna 2010 koná výstava o životě a kultuře původních i současných obyvatel amazonských pralesů. Slovo jaguár pochází z jazyka guaraní. Označuje zvíře zabíjející jednou ranou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Haptická část - čelenka | Foto: Alexandra Dekanová

Jaguár dnes není jen symbolem síly, moci a odvahy, ale také představuje západní společnost a její vliv na mizení pralesů. Jak dnes žijí a bojují místní lidé s "jaguárem"? O tom se v muzeu mohou přesvědčit návštěvníci všech věkových kategorií.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výstava Ve stínu jaguára / život a kultura původních obyvatel amazonských pralesů v Náprstkově muzeu v Praze

Náprstkovo muzeum je s indiánskými kulturami nerozlučně spjato. Současná výstava v přízemí budovy aktualizuje stálou expozici umístěnou v prvním patře. Muzeum disponuje unikátní kolekcí cestovatele Enriqueho Stanka Mráze (1860 - 1932), který v letech 1892 - 1893 podnikl cestu napříč rovníkovou Amerikou. Plavil se po Orinoku, Amazonce a prošel Andy.

Jeho sbírka je významná tím, že shromažďuje nejen rituální exponáty, ale i předměty denní potřeby, které ve své době nebyly zvláštností, ale dnes mají pro badatele nesmírnou hodnotu. Pracovníci Náprstkova muzea sbírku stále obohacují dokumentací a předměty pořízenými na terénních výzkumech. V Amazonii totiž dosud existují oblasti, zpravidla méně přístupné, kde indiáni si udržují svůj tradiční způsob života.

Výstava je koncipována jako zážitková. Návštěvníci se vydávají stezkou vysekanou pralesem. Provázejí je rozličné zvuky, zpěv ptáků, praskání větví. Strašidelně šustí masky duchů a nadpřirozených bytostí zhotovené z vytloukaného stromového lýka. Duchové rostlin a zvířat či obávaní démoni jsou dodnes součástí indiánského folkloru. O původu masek se traduje mnoho legend.

Maska ptačího ducha | Foto: Alexandra Dekanová

Jedna z nich vypráví o démonech, kteří pobili indiány, jež bez jejich svolení ulovili hlodavce paku. Démoni zabité indiány snědli. Lidé se jim pomstili. Rozdělali oheň a naházeli do něho pepř. Tak démoni zahynuli. Indiáni si je pak dobře prohlédli a podle nich vytvořili masky. Cestou ztemnělým pralesem výstavního sálu je slyšet i zpěv šamana, do jehož chýše návštěvníci postupně dojdou.

Zde se nachází interaktivní haptická část expozice. Návštěvníci si mohou ohmatat předměty, které indiáni dodnes používají, nádobí, hřebeny, obřadní pádlo, chřestidlo z tykve, flétnu, buben, čelenku, keramické panenky, domorodé zbraně jako šípy a foukačky. Jedná se o zdařilé kopie vyrobené ze dřeva, hlíny a dalších materiálů. Bohužel není dovoleno relaxovat v hamakách, neboť konstrukce chýše by vás neudržela. V chýši je však možné usednout na rohože a podívat se na krátký dokument ze života brazilského kmene Karažá.

Součástí výstavy jsou fotografie etnoložky Ludmily Škrabákové pořízené v letech 2002 - 2008. Zachytila, jak kmen Ocainů vyrábí kanoe a střechy z palmových listů, jak hrají muži na buben a ženy "kuchtí" omáčku z listů manioku, které nejprve nechají shnít a pak je vaří s pálivými papričkami, a také, co vše se pěstuje na "pralesní" zahrádce.

Chýše šamana - hamaka | Foto: Alexandra Dekanová

Indiáni etnika Asháninca jsou na fotografiích ozdobeni červeným "unisexovým makeupem", který slouží jako repelent, chrání před sluncem, má blahodárný účinek na pleť a samozřejmě i symbolický význam. Při návštěvě peruánského kmene Shipibo etnoložka zdokumentovala výrobu halucinogenního nápoje "liána smrti", který stále více a více láká západní turisty. Zaznamenala také ženy etnika Yekwana, jak si malují těla, ohledávají štípance či vybírají vši.

Náprstkovo muzeum pokračuje v úspěšných výstavách věnovaným obyvatelům amerických kontinentů. Na současnou výstavu se mohou vypravit všichni - od dětí v kočárku až po seniory. Každý tam určitě najde svého jaguára. Na vernisáži se to jimi jen hemžilo. Po slavnostním otevření výstavních sálů volal starší pán na manželku: "Marie, uhni, jaguáři se ženou."

Alexandra Dekanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme