Veletrh umění v Hongkongu vyjadřuje podporu Aj Wej-wejovi
Veletrh umění ArtFair 2011, na kterém je zastoupeno 260 galerií z 38 zemí světa. Mezi exponáty nechybí ani dílo Aj Wej-weje, světoznámého umělce, kterého začátkem dubna zadržela čínská policie. Jeho propuštění proto žádají Spojené státy, Evropská unie i mnohé mezinárodní organizace. Podle Pekingu jde ale o zasahování do vnitřních záležitostí země.
Před zastoupením Čínské lidové republiky v Hongkongu to vře. Demonstranti požadují propuštění Aj Wej-weje a v rukou také drží jeho fotografie:
Na místě jsou stovky policistů, nikdo ale nezasahuje. Protest totiž probíhá v Hongkongu, jediném místě v rámci celé Číny, kde je něco podobného možné.
Reportáž Roberta Mikoláše z veletrh umění v Hongkongu, kde umělci vyjadřují podporu Aj Wej-wejovi
Podporu známému umělci také vyjadřují tisíce dalších lidí, kteří se podepisují pod výzvu za umělcovo osvobození. V těchto dnech se k nim navíc přidali i výtvarníci a galeristé, a to na právě probíhajícím veletrhu umění Art Fair 2011.
„Přivezli jsme Aj Wej-wejovo dílo nazvané Mramorová paže vytvořené v roce 2007. S tímto čínským umělcem navíc dlouhodobě spolupracujeme, proto jsme se rozhodli ho vystavit i tady v Hong Kongu,“ vysvětluje Karin Seiz ze švýcarské galerie Urs Miele, která mimochodem má svou pobočku i v Pekingu.
Aj Wej-weje tak prý nebylo ani možné nepřivézt. „Protože jde o významného malíře a je důležité jeho dílo vystavit, a to i přesto, že on sám nyní nemůže za sebe mluvit,“ dodává Karin Seiz.
Gesto se zdviženým prostředníkem je jasně srozumitelné i návštěvníkům výstavy, kteří kvůli Aj Wej-wejovi míří právě do švýcarské galerie.
„Rozumím tomu, co se děje v Číně. Jde evidentně o reakci na dění ve světě, konkrétně v některých arabských zemích a vláda v Pekingu prostě má strach. Jinak ale samozřejmě zadržení Aj Wej-weje je ubohé,“ říká asi 30tiletý muž ze Šanghaje.
Solidární s Aj Wej-wejem, zadržovaným už od 3. dubna na neznámém místě, pak vyjadřují i jeho kolegové, kteří v bývalé britské kolonii také prezentují své práce.
„Tady máte zobrazeného Mao Ce-tunga. A pokud chcete zjistit, zda je tato stojüanová bankovka pravá, podíváte se proti světlu a spatříte zakladatele komunistické Číny, který je šedý. No a já se tím snažím vysvětlit, jaký ve skutečnosti byl, tedy že ho nezajímal ekonomický rozvoj a rozkvět země. Vše bylo šedé jako on a jeho vláda,“ ukazuje známý čínský malíř Chuang Žuej obří dílo představující nejznámější čínskou bankovku.
Situace jako po masakru na Ťien-an-men
Právě Mao Ce-tung je přitom odpovědný za smrt milionů lidí. Čínské vedení se k němu přesto dodnes hlásí, ze současných představitelů pak nejotevřeněji prezident Chu Ťin-tao, a to při vojenské přehlídce konané před dvěma lety u příležitosti 60. výročí vzniku ČLR.
V nejlidnatější zemi světa jsou navíc stále porušována základní lidská práva a současné zatýkání aktivistů, disidentů a právníků někteří pozorovatelé přirovnávají k situaci po masakru na Ťien-an-men v roce 1989.
A dosavadním vyvrcholením snahy umlčet všechny opoziční hlasy bylo i zatčení Aj Wej-weje: „Ti, co jsou u moci, chtějí ukázat, že skutečně vše ovládají, že mají Čínu pod kontrolou. I proto zadrželi Aj Wej-weje, který je samozřejmě jedním z nás. I proto svorně voláme: Svobodu pro Aj Wej-weje.“
