Výstava fotografií v Café baru Platýz mapuje 25 let Manéže Bolka Polívky
Atmosféru Manéže Bolka Polívky, která se na televizních obrazovkách poprvé objevila před pětadvaceti lety, mapuje obrazový dokument Jefa Kratochvíla. Fotografie zachycují na 350 hostů, kteří se objevili v jednom z padesáti odvysílaných dílů. Výstava se do Prahy dostala z brněnského divadla Husa na Provázku. Bolek Polívka ji včera slavnostně zahájil v Café baru Platýz.
„Přišel za mnou kdysi Miloš Zapletal, abych vystupoval v nějaké televizní show. To byl rok 1987 a já, jako starý purista, jsem řekl, že v žádné televizi vystupovat nechci. A potom, abych se ho jaksi zbavil, tak jsem řekl, že kdyby byla nějaká, někdy možnost, že budu mít svůj program a budu si zvát svoje hosty, tak možná jo,“ říká na úvod herec Bolek Polívka.
Na vernisáži se sešlo přes 50 hostů. Přišli především známí a přátelé. „K panu Polívkovi mám veskrze kladný vztah, protože máme společné koníčky – víno, ženy, zpěv,“ směje se Vladimír Kratina.
„Bolka jsem poznala před asi 35 lety v Brně na Provázku. Od té doby se známe a Jefa Kratochvíla znám taky tak dlouho, možná ještě déle,“ vzpomíná Zuzana Donutilová.
„Radek byl s Bolkem dlouholetý kamarád. Je to trošičku taková ta kontinuita - pro mě je Radek jakoby v Bolkovi malinko zastoupený, protože měli hodně společných vlastností,“ dodává Hana Gregorová.
Slovo dostal i fotograf Jef Kratochvíl, který zavzpomínal na začátky dlouholeté spolupráce. „Byla to úplná náhoda. Šel jsem kolem. To se točilo na stadionu, byla tam postavená manéž. Sednul jsem si mezi diváky a uneslo mě to tak, že jsem už nikdy nevynechal,“ říká Kratochvíl.
Fotografie přibližují atmosféru manéže a zachycují desítky hostů, kteří se v pořadu objevili mezi lety 1987-2012. „Je jich padesát, protože manéží bylo padesát. A snažil jsem se, aby z každé manéže tady byla jedna fotografie,“ dodává Kratochvíl.
V průběhu 25 let se v pořadu objevilo přes 350 účinkujících. Mezi nimi i například Hana Hegerová, Jiří Suchý či Miroslav Horníček. Hosty si přitom vybírá sám Bolek Polívka.
„S některými se pracuje velmi krásně a volně. S některými jsou větší problémy. Někdo se bojí a potom se osvobodí od strachu a někdo se nebojí a přijde to na něj až při výkonu. Je to příjemné, dobrodužné a je to vždycky plavba, které skončí v dobrém přístavu,“ uzavírá Polívka.
