Výstava Images for Images vznikla unikátní výměnou a přináší aktuální umění
Co a jakým způsobem tvoří současní umělci v zahraničí, chce ukázat nejnovější výstava Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Výstava vznikla unikátním způsobem: výměnou děl předních světových umělců za díla svérázného českého fotografa. Proto nese název Images for Images aneb Umělci Tichému - Tichý umělcům.
Výstava je vlastně kolekcí šesti stovek exponátů, kterou vlastní Čechošvýcar Roman Buxbaum a která vznikla velmi netradičně: umělci z celého světa vyměnili své práce za svérázné fotografie kyjovského rodáka Miroslava Tichého.
„Tady je celá řada různých věcí: například práce švýcarského fotografa, který se jmenuje Urs Lüthi,“představuje dílo jednoho z autorů mezinárodně uznávaný kurátor Zdeněk Félix.
Félix přitom ukazuje na tři exponáty, které by mohly stejně jako dalších šest stovek děl, návštěvníky zaujmout. Jde o fotografie a jednu menší sošku.
„Jsou to hlavně zajímavé práce, protože to jsou práce z raných 70. let,“ vysvětluje Félix.
Jak dodává majitel rozsáhlé sbírky Roman Buxbaum, švýcarský fotograf si je zde na snímcích sám sobě modelem.
„Tato socha se jmenuje Umělec s prázdnýma rukama. A důležité je, že na nose má nos klauna a stojí v póze klasického římského senátora, takže spojuje jak tu bezmocnost, tu prázdnotu rukou s mocí, se zábavou klauna. Je to geniální malá výpověď o všech možných rolích umělce v dnešním světě,“ Roman Buxbaum.
Role umělce ve společnosti
Oba autoři výstavy debatují o vzniku a smyslu asi půl metru vysoké, poněkud komické figury. Podle Zdeňka Félixe otázka role umělce ve společnosti prochází napříč celou výstavou. Na jednu stranu bývají umělci uznávanou osobností, za jejíž práci se mohou platit nemalé částky, na druhou stranu musí umělec čelit i neporozumění masy společnosti.
„Umělci mohou jenom tehdy fungovat, když mají publikum,“ shrnuje Zdeněk Félix.
Příběh Miroslava Tichého, fotografa z Kyjova, kterého pro svět objevil právě Roman Buxbaum a díky jehož dílu také kolekce s podtiutulem Umělci Tichému - Tichý umělcům vznikla, je podle Félixe velkou výjimkou.
„Proto s ním také umělci vyměňují práce, protože oceňují postoj outsidera a toho vědomého,“ domnívá se Zdeněk Félix.
Tichý podle Buxbauma odmítal společnost jako celek, a proto se vyhýbal jakýmkoli veřejným prezentacím svého díla.
„Na druhé straně také do jisté míry spoléhal na to, že ty práce se zachrání. Jednou mi řek: ‚Víš, on se vždycky najde nějaký blbec, který to zachrání.‘ A to jsem byl já,“ dodává se smíchem Roman Buxbaum.
