Výstava na pražské Staroměstské radnici je sondou do historie panelových sídlišť
Panelová sídliště nejsou obvykle místem, kam bychom zvali návštěvy ze zahraničí, kterým chceme ukázat to nejhezčí. Paneláky asi také nejsou tím prvním, co nás napadne, když přemýšlíme o tom, co by se hodilo na výstavu. Zároveň jsou ale sídliště součástí naší společnosti, žijí v nich miliony lidí. Jsou fenoménem, který k nám patří. Dnes se pro veřejnost otevřela v Sále architektů na Staroměstské radnici výstava s jednoznačným názvem ‚Pražská panelová sídliště‘, zaměřená na jejich výstavbu od 50. do 80. let minulého století.
„Naše výstava představuje vývoj pražských panelových sídlišť od jejich začátků až po jejich současnost v podobě takzvaných regenerací nebo humanizací. To celé v podobě celé řady dobových fotografií, různých skic, soutěžních návrhů nebo územních plánů sídlišť,“ uvádí Milan Kudyn, spoluautor výstavy Pražská panelová sídliště.
Podle Kudyna se tímto tématem dosud zabývala jen hrstka odborníků. Výstava je proto jednou z prvních, které se tímto fenoménem zabývají.
O výstavě ‚Pražská panelová sídliště‘ mluvil na Radiožurnálu její spoluautor Milan Kudyn
„Zásah panelových sídlišť do metropole byl velmi výrazný, bohužel mnohdy až příliš brutální. Ze sídlišť se nikdy nestaly samostatně fungující městské čtvrti, nikdy se nezapojila do městského celku. Zatímco do 19. století Prahu obklopovaly hradby, ve 20. století a v současnosti jsou to nepochybně sídliště,“ říká Kudyn.
Kudyn se domnívá, že zásah do městského celku jde ruku v ruce s velikostí sídliště: „Když se například stavěla karlínská Invalidovna pro 4200 obyvatel, bylo to něco jiného, než zvládnout kolos velikosti Jižního Města s 80 000 obyvateli. V několika případech se podařilo sídlištím lépe splynout s městem, byla to ale menší sídliště v širším centru Prahy.“