Výstava Pražské rokoko nabízí pohled do doby Marie Terezie

Pražský Clam-Gallasův palác nabízí netradiční exkurzi do doby Marie Terezie. Od zítřka v něm totiž začíná výstava Pražské rokoko. V rámci ní se mohou návštěvníci dozvědět, jak žili Pražané mezi lety 1740 až 1791.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rokoková budova | Foto: Jan Rosenauer

Na výstavě bude k vidění například, kde Pražané bydleli, jak se oblékali, a také jestli měli v době osvícenství více svobody. Určit časové období, jakého se bude exhibice týkat, ale nebylo úplně jednoduché.

„Definovat rokoko v českém prostředí a v Praze je velice těžké. A tak jsme si zvolili hranice nástupu Marie Terezie na trůn a rok 1791, který je datem korunovace Leopolda českým králem. Takže to ohraničily dva nástupy na trůn, dvě korunovace,“ vysvětlila jedna z kurátorek výstavy Pavla Státníková z Muzea hlavního města Prahy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výstavě Pražské rokoko mluvil Ondřej Černý s jednou z kurátorek exhibice Pavlou Státníkovou

Rokokový styl se rozvíjel v Čechách paralelně s rozkvětem osvícenství, které sázelo na racionalismus, logiku a humanismus. A to příliš nekoresponduje s až nadměrnou zdobností rokoka.

„To jsou paradoxy doby, paradoxy dějin vůbec. Byla to doba po nástupu Marie Terezie, která nebyla snadná ani pro Pražany. Byla to doba válek, obléhání a francouzské okupace. A také doba reforem a popření tradic. Takže Pražané, a vůbec obyvatelé Čech, se uchýlili spíš do intimity domácností. A to je právě rokoko. Lehkost domácnosti, zatímco kolem zuřil ‘nepřátelský svět‘,“ uvedla Státníková.

Samotné rokoko v rámci pražské architektury moc památek nezanechalo. „Přeneslo se spíše do interiérů. V Praze je jich hodně málo. Patří k nim třeba Palác Golz-Kinských na Staroměstském náměstí. Rokokové prvky má i Arcibiskupský palác, ale to je už v komunikaci s klasicismem,“ konstatovala kurátorka výstavy Pražské rokoko.

Výrazně se promítl rokokový styl tedy zejména ve vybavení domácností. Charakteristickým ornamentem je například rokaj, který nechyběl téměř na žádném kusu nábytku. Na rozdíl od baroka se ale rokoko omezilo více na vyšší vrstvy společnosti.

„Trvalo kratší dobu, je to navíc vybranější styl. Patřilo spíš vyšším vrstvám, ale v měšťanském prostředí se projevovalo také,“ prohlásila Pavla Státníková, která popsala i typický parádní oděv za doby Marie Terezie.

„Dámské šaty – útlý pas, tedy krinolína, a korzet. Pánský oděv byly kalhoty pod kolena a kabátec, takový fráček. A samozřejmě tam byly krajky, vyšívání,“ uvedla.

Výstava je zaměřena i na zábavu a kulturní život Pražanů. „18. století, zejména jeho druhá polovina, je dobou rozkvětu českého divadla. Patří sem i hudba, i když se nedá říct, že je typicky rokoková. Ale dobová hudba patřila k životu hodně. A byly i lidové zábavy a slavnosti,“ říká kurátorka výstavy Pražské rokoko Pavla Státníková.

Ondřej Černý, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme