Výstava Tajemné dálky představí český symbolismus z přelomu 19. a 20. století

Malby, kresby i plastiky ovlivněné symbolismem ukazuje výstava Tajemné dálky. V pražském klášteře svaté Anežky České ode dneška představuje ty nejznámější i méně známé umělce, kteří se na přelomu 19. a 20. století symbolistickou tvorbou zabývali. V gotických prostorech tak visí obrazy Alfonse Muchy, Maxe Švabinského či Jana Zrzavého, ale také Maxmiliána Pirnera, Jaroslava Panušky nebo Josefa Mandla.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České | Foto: Filip Jandourek

Výstava v Anežském klášteře navazuje na stejnojmennou expozici představenou vloni v Muzeu umění Olomouc, a v komornější verzi také v Krakově. I když se ale tehdy jmenovala stejně, ta pražská se výrazně proměnila.

„Má úplně jinou strukturu, protože se to muselo udělat na míru Anežskému klášteru. Dokonce se kvůli tomu přesunula šatna, která byla ještě před měsícem tam, kde je teď výstava; to samé pokladna,“ vysvětluje kurátorka Národní galerie Anna Pravdová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na výstavě Tajemné dálky v Anežském klášteře natáčela Klára Fleyberková

„Asi polovina je z olomoucké výstavy, ale zbytek je zapůjčen z jiných sbírek, z jiných regionálních galerií. Velká část je ze sbírek Národní galerie v Praze, je tady řada věcí i ze stálé expozice,“ popisuje kurátorka.

Pražskou výstavu také obohatil soubor kreseb a grafik, které v předchozích expozicích nebyly. V Anežském klášteře pro ně vznikla speciální chodba se slabším osvětlením. Právě kresby na papíře totiž k vystavení potřebují zvláštní podmínky.

„Ty se můžou vystavit maximálně na tři měsíce, takže i v průběhu výstavy se obmění. Je to proto, že papír je velmi citlivý na světlo a měl by správně být vystaven tři maximálně čtyři měsíce a pak dva roky nebo v ideálním případě tři roky odpočívat ve tmě v depozitáři,“ dodává Anna Pravdová.

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České | Foto: Filip Jandourek

Co se ale oproti olomoucké výstavě nezměnilo, je její časový rámec. Vybraná díla pocházejí z let 1880 až 1914.

„Vytváří hranice období, ve kterých se symbolismus začal v českém prostředí objevovat a dosáhl svého vrcholu, až po počátek první světové války, která sice neznamená konec symbolismu jako takového, ale znamená zásadní civilizační předěl, po kterém už nic nebylo tak jako předtím. Proto jsme zvolili tato data,“ objasňuje autor výstavy Otto M. Urban.

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České | Foto: Filip Jandourek

Jak ale dodává, symbolismus nelze vnímat jako nějak jasně ohraničený směr. Jeho vývoj by bylo možné sledovat už ve 20. a 30. letech a úzké vazby měl i s meziválečným surrealismem. Na rozdíl od řady jiných uměleckých směrů prý totiž symbolismus nevytvořil jednotnou, jasně rozpoznatelnou formu.

„Pod pojmem symbolismus se střetává tvorba tak odlišných autorů, jako je v našem případě třeba Bohumil Kubišta nebo Maxmilián Pirner, Max Švabinský nebo Otto Gutfreund,“ vysvětluje Otto M. Urban.

„Na druhé straně ta díla jsou spojena ideou, a to je asi jediná schůdná varianta, jak symbolismus charakterizovat. Je to umění, které je duchovní, které se zabývá spiritualitou lidského individua, jednotlivce.“

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České | Foto: Filip Jandourek

I proto se rozhodl členit výstavu do jednotlivých tematických kapitol. To mělo ale i další důvody.

„On si o to do značné míry řekl i samotný prostor Anežského kláštera, který je instalačně velmi komplikovaný – od malých místností po velkorysé prostory bývalých kostelů. Ukázalo se, že pokud bychom chtěli sledovat nějakou chronologii, že bychom se dostali do velice komplikovaných problémů,“ poznamenává autor výstavy.

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České | Foto: Filip Jandourek

Podstatnou roli proto hraje i architektonické řešení výstavy. Jeho autoři Filip Kosek a Jan Říčný se rozhodli jako hlavní materiál k instalaci obrazů použít plech. Ten pozoruhodně kontrastuje s interiérem středověkého kláštera a zároveň ctí jeho specifika. Spolupráci s architekty si pochvaluje i autor výstavy.

„Oni přišli s řešením, které bylo neobvyklé. Já jsem tu zkušenost neměl a byl jsem v určitou dobu trochu nejistý, jak to bude fungovat. Ve finále jsem rád, že jsem je oslovil a že jsme šli do určitého risku, něčeho neobvyklého, co výstavě pomohlo. Díla vynikla v té instalaci velice dobře. I když je jich tam hodně a je to zahuštěné, tak to nepůsobí nějak těžce,“ míní Urban.

V Anežském klášteře v Praze bude výstava Tajemné dálky až do 27. září, otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Tajemné dálky, Symbolismus v českých zemích 1880–1914, výstava, Klášter sv. Anežky České | Foto: Filip Jandourek

mka, Klára Vičíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme