Vzácné poklady ruských carů budou k vidění na Pražském hradě
Část ruského národního pokladu ze sbírek kremelských muzeí se představí na jedinečné výstavě Carský dvůr pod žezlem Romanovců na Pražském hradě. Vzácné předměty jsou do zahraničí půjčovány jen zcela výjimečně, některé dokonce nikdy neopustily Moskvu.
Česko je jedinou zemí, kde jsou některé exponátů carské dynastie Romanovců vystavovány. Mezi unikáty patří kolébka budoucích ruských carů nebo slavnostní oblečení Romanovců. Výstavu otevře prezident Václav Klaus se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem.
Kde bude jaký exponát z kremelské sbírky umístěný a jak bude nasvícený, o tom s konečnou platností rozhodoval architekt výstavy Jan Polášek, který má za sebou například instalaci úspěšné výstavy Praha španělská.
Přípravu unikátní výstavy sbírek kremelských muzeí sleduje reportérka Michaela Vetešková
Šéf hradní správy Ivo Velíšek se byl už na jaře v Kremlu podívat, aby exponáty na výstavu vybral a připravil. „Exponáty vyžadují zvláštní péči a Správa Pražského hradu je proto může vystavit jenom v prostorách, které splňují nejpřísnější klimatické a bezpečnostní podmínky,“ vysvětluje Velíšek.
Výstava se proto uskuteční ve dvoupodlažní, do země částečně zapuštěné Císařské konírně. Nachází se na druhém nádvoří Pražského hradu hned u severní brány.
Ředitel Správy pražského hradu Ivo Velíšek sdělil v Ranním interview podrobnosti o přípravě výstavy
Konírna však nepatří k největším výstavním prostorům areálu, a proto chce Hrad počet návštěvníků regulovat. „Výstava bude tak mimořádná, že se vstupné možná stane trochu i regulačním prvkem. Prostor Císařské konírny i samotná expozice určitě nebude umožňovat velkou průchodnost v jednotkách času,“ uvádí ředitel hradní správy.
Pojistná hodnota kremelské výstavy v Praze je údajně vyšší než 1,5 miliardy korun. Česko je přitom jedinou zemí, do které některé části kremelské sbírky kdy vycestovaly. „To samo o sobě nastavuje výstavě vysokou laťku,“ dodává ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek.
Život carského dvora
Návštěvníci výstavy se dozvědí například to, jak příslušníci ruského vládnoucího rodu v 17. století žili, jak stolovali a oblékali se, nebo s čím si hrály děti carského dvora.
Rusko chce Čechům představit život carského dvora v 17. století, informuje zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová
„Je to unikátní výstava, kterou chceme poukázat hlavně na to, jak velkolepý ruský carský dvůr v 17. století byl,“ láká šéfka vědecko-restaurátorské sekce Kremelských muzeí Jelena Moršakovová.
„Z dobových pramenů známe nadšená líčení o tom, jak byl dvůr nádherný a úžasný, jak oslepoval každého, kdo na něm pobýval. To všechno bychom lidem rádi přiblížili. Chceme je ale také seznámit s tradicemi a zvyky, kterých se carský dvůr v 17. století držel,“ vyjmenovává Moršakovová.
K vidění podle ní budou desítky památek – od zbraní, žezla prvního ruského cara z dynastie Romanovců Michajla, přes dary zahraničních vyslanců až po šperky či oblečení careven.
Úplně nejvzácnější klenoty Kremelských sbírek – jako je nejstarší ruská koruna, tzv. Monomachova čapka – sice zůstávají doma v Rusku. I tak ale podle ruských kurátorů pražská výstava patří k největším expozicím, jaké kdy Kremelská muzea za hranice vyvezla. „Podobná výstava v zahraničí ještě nikdy nebyla,“ říká ruský ministr kultury Alexandr Avdějev.
„Když vám řeknu, že exponáty mají 7 kilo zlata, 76 kilo stříbra, 1087 kilogramů 1244 perel, je to ověřitelný fakt. Ale pokud nepřijdete na výstavu a nepodíváte se na jejich umělecké zpracování a neuvědomíte si jejich příběhy v historické souvislosti, určitě to ocenit nemůžete,“ dodává Velíšek.
Transport z Ruska zdržela bouře na Baltu
Výjimečná akce si vyžádala i výjimečná opatření. Český parlament kvůli cestě ruských drahocenností přijal zvláštní zákon, který je má chránit proti zastavení, pokud by se jich začali domáhat potomci původních majitelů.
„Přepravu zajišťovala ruská strana a přípravy začaly už kolem 10. listopadu, kdy se balily do na míru zhotovených obalů. Pak zapečetěné ve speciálním kamionu putovaly 24. listopadu z Moskvy na sever do Finska, přes Baltické moře do Německa, kde po vylodění pokračovaly přes Německé území k nám. Na Hrad dorazily 28. listopadu s dvouhodinovým zpožděním, důvodem byla bouře na Baltickém moři,“ popisuje Velíšek.
Speciální význam přehlídky má stvrdit i fakt, že výstavu otevře sám ruský prezident Dmitrij Medvěděv, k jehož návštěvě Prahy bylo zahájení přehlídky kremelského lesku od počátku směřováno.
