Zemřel světově uznávaný malíř a grafik Zdeněk Sýkora

Jeho díla má ve sbírkách pařížské Centre Pompidou a mnoho dalších evropských muzeí a prestižních galerií u nás i v zahraničí. Jako jeden z prvních na světě zapojil do umělecké práce počítač, v 60. letech minulého století. O něm samém teď už bohužel můžeme mluvit jen v minulém čase. Malíř a grafik Zdeněk Sýkora včera zemřel bylo mu 91 let.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Sýkora ve svém lounském ateliéru, 2000

Zdeněk Sýkora ve svém lounském ateliéru, 2000 | Foto: Jaroslav Brabec

Je to jeden z nemnoha našich současníků významných v evropském i světovém měřítku, říká grafický designér Zdeněk Ziegler, který se Zdeňkem Sýkorou mnoho let spolupracoval, mimo jiné na přípravě jeho výstav.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Pavly Dluhoschové o světově známém umělci Zdeňku Sýkorovi v Odpoledním Radiožurnálu.mp3

„Smrt Zdeňka Sýkory je sice strašně bolestná, ale on sám už nebyl úplně zdráv, takže vlastně v tom jeho vysokém věku to není žádný trest Boží, ale myslím, že ho Pánbůh zavolá do nebe, protože nebe si zaslouží,“ řekl Zdeněk Ziegler.

Po malíři zůstalo obrovské a dosud ne zcela prozkoumané dílo a jeho význam bude podle Zdeňka Zieglera dál stoupat. Světově proslulý umělec svou slávu nijak neprožíval. Na prvním místě byla vždycky jeho práce.

Na počátku kariéry se Zdeněk Sýkora věnoval realistické krajinomalbě, 60. léta ale už byla ve znamení abstrakce. Malíř do své práce zapojil počítač, krajiny s jeho pomocí převáděl na abstraktní struktury.

V 70. letech pak začal tvořit své slavné liniové obrazy, na kterých tvar, délku i barvy linií určovala náhodná čísla vygenerovaná počítačem. Spolupracoval na tom s matematikem Jaroslavem Blažkem.

„Já když koukám tady na ty svoje smyčky a ty linie, a podívám se včera, když tady napadl sníh, tak to je jako bratrství,“ popsal výtvarník svou celoživotní inspiraci přírodou v dokumentu, který vznikl v produkci České televize.

Zdeněk Sýkora 90 | Foto: Galerie hlavního města Prahy, Martin Polák

Loni Galerie hlavního města Prahy připravila k jeho devadesátinám velkou retrospektivní výstavu. Do Česka se tak dostalo i stěžejní dílo Linie 24 Poslední soud. Zapůjčilo ji pařížské Centre Pompidou. Zdeněk Sýkora je jedním z mála českých umělců, kteří jsou v něm zastoupeni.

„Budu na něj vzpomínat tak, že to byl člověk, který měl pořád dobrou náladu, nenechal se ničím odradit od své práce a když se mu někdo nelíbil, tak mu to prostě řekl. Byl to přímý člověk, se kterým byla radost spolupracovat a radost se s ním přátelit,“ uvedl Zdeněk Ziegler.

„Zdeněk Sýkora se zabýval abstraktním uměním. Uměním, které bylo řízeno racionální úvahou. Proto už mohl pracovat s náhodou nebo s počítači. Začal vytvářet kompozice, které netvořil jako on sám autor ze své vůle, ale to, kam jednotlivé geometrické objekty umístí, určoval buď pomocí náhody, hodem kostky, anebo ve složitějších obrazech pomocí velice komplikovaných libret, kde mu ony číselné řady pomáhal vytvářet právě počítač,“ vysvětlil kunsthistorik Tomáš Pospiszyl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kunsthistorik Tomáš Pospiszyl mluví o tvorbě Zdeňka Sýkory v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

V tomto ohledu byl Zdeněk Sýkora v Čechách podle jeho slov ojedinělý, ale v zahraničí patřil do velké skupiny umělců, kteří se zabývali něčím podobným, a proto byl v zahraničí tolik přijímán.

„Mluvil podobným jazykem jako řada umělců, kteří pracovali v západní Evropě nebo ve Spojených státech,“ řekl Tomáš Pospiszyl.

Někteří odborníci označovali Zdeňka Sýkoru za světově nejuznávanějšího českého malíře. Před osmi lety mu udělil francouzský ministr kultury titul rytíře Řádu umění a literatury.

Pavla Dluhoschová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme