Dobrovolnice skončila ještě před koncem Her. Došlo i na hrubost, mrzí ji
Olympijští dobrovolníci bez nároků na odměnu dojíždějí každý den do práce, tráví v ní ze své vůle hodiny a rozdávají úsměvy. Stejně jako Brazilka ze čtvrti, kde se všichni na olympijské hry mohou jen dívat v televizi. Dva roky pracovala pro organizátory, mimo jiné pomáhala po telefonu verbovat dobrovolníky z celého světa a pak se jedním stala. Jenomže nakonec s tím předčasně sekla.
Patrícia Matos si už jako návštěvník procházela atrakce pro diváky. V uplynulých dnech se dostala k těm nejdůležitějším lidem z národních olympijských výborů, ze sportovních federací, měla jim být po ruce, kdyby bylo něco potřeba.
Bývalou dobrovolnici Patrícii Matos potkal v olympijském parku zpravodaj ČRo David Koubek
„Viděla jsem kolem sebe kolegy, kteří pracovali s obrovským nasazením. Ale dostalo se jim zacházení, které rozhodně nedosahovalo toho, co si zasloužili," vypráví Patrícia Matos. Je z periferie Ria de Janeira. Skromná dívka, vidí všechny problémy daleko blíž, není ani fanatická sportovní fanynka, ale přijala hry za své a chtěla jejich prostřednictvím být blíž celému světu.
„Město toho dost vytrpělo, obrátilo se vzhůru nohama, jen pro hry. Přes všechny problémy chtěli všichni, aby se všechno povedlo,“ říká.
O to víc ji mrzelo, čeho se dočkala. „Došlo i na hrubé chování. Organizace her mě zklamala, a to, jak se chovali k dobrovolníkům…" Ale ne všichni. Od některých se dočkala úsměvů a třeba i odznáčků. Jeden z nich nikdy nevymění, ten od Jiřího Kejvala.
Patrícia měla dělat asistentku šéfovi českého výboru. Nastudovala si něco o českých sportovcích, kteří mají naději uspět: kanoistech či atletech. Oprášila si také některá slovíčka z pobytu v Praze před pár lety.
Ale „na shledanou“ řekla jen jednou, Češi byli asi dost samostatní. Ovšem přišla i fandit, splynula s nejlepším fandům na vodním slalomu.
Těm brazilským hodně návštěvníků i sportovců vyčítalo bučení na soupeře. „Osobně myslím, že brazilské fandění bylo trochu nevychované. Ale vyčítat nám to je trochu povýšenecké. Co je to být civilizovaný? To znamená být evropský? To ale neomlouvá ponižování soupeřů. Naši fanoušci jsou zkrátka fotbaloví. A to se projevuje až legračně v jiných sportech. Nejsme zvyklí chodit na pozemní hokej nebo kanoistiku,“ vysvětluje Patrícia Matos.
Jako Brazilka má názor i na incident s americkými plavci. Přispěla na sociálních sítích k desítkám tisíc kritických komentářů.
„Nemůžeš si jen tak zahrávat s problémem, který cítíme na vlastní kůži hlavně my tady každý den. Nemůžeš ho využít ho k tomu, abys ponížil zemi, co ti otevřela náruč. A ještě navíc abys vyšel dobře z vlastního průšvihu,“ brání Patrícia Matos Brazilce a Brazílii.
Přes špatné zkušenosti dobrovolnice Patrícia necítí hořkost z olympijských her. Věří, že si z nich všichni odnesou to nejlepší.
