Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
Generál František Slunečko byl jedním z velitelů Obrany národa - vojenské protikomunistické odbojové organizace za druhé světové války. Šest let dokázal přežít v ilegalitě.
Františku Plamínkovou gestapo poprvé zatklo v září 1939. Po šesti týdnech byla ale propuštěna a pokračovala v činnosti Ženské národní rady. Uznávanou osobností byla jak doma, tak v zahraničí.
„Obsazení probíhá velmi rychle. V podstatě v řádech hodin už dosahují Prahy a nad ránem za rozbřesku už jsou na Hradčanech první vozy,“ upozorňuje Vojtěch Kyncl z Vojenského historického ústavu.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Hlavní změna by měla spočívat v tom, že totožnost už nebude muset ověřovat jenom soudní úředník, ale třeba i pracovník obecního úřadu, který k tomu má oprávnění.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil upozorňuje na vysoké tresty za případné držení látky. Ty by mohly dopadnout i na lidi, kteří HHC používají pro zmírnění projevů Parkinsonovy choroby.
Sklářka Libuše Laurinová zatavuje do skleněných trubiček staré, zrezivělé hřebíky, které zbyly ze střechy řetízkové šatny z bývalého komunistického lágru Rovnost na Jáchymovsku.
„Zajímavá událost byla, že se objevily anonymní dopisy, které byly adresovány Václavu Havlovi a Daně Němcové, od kohosi, kdo tvrdil, že se chce na paměť Palacha upálit,“ popisuje historik Tomek.
Samotný pohřeb proběhl na Olšanských hřbitovech, nad hrobem kázal evangelický farář Jakub S. Trojan. „Věřím, že konal z lásky k životu. Ač zemřel, ještě mluví,“ líčí farář.
Čin Jana Palacha sochaře Zoubku hluboce zasáhl. „Otec celý život bral čin Jana Palacha za čin národního hrdiny. A v naší rodině byl za národního hrdinu celý život považován,“ vzpomíná sochařova dcera.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,“ napsal 16. ledna 1969 v dopise Jan Palach.
„Byl to čilý, veselý, chytrý kluk. Velice impulzivní a vyřizoval si věci velmi rychle. Bylo s ním veselo,“ vypráví Stanislav Hamr. S Janem Palachem se kamarádil od dětství.
Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938, jen pár měsíců před okupací zbytku Československa německými vojsky. Nad jeho hrobem pronesl dojemná slova i spisovatel Eduard Bass.
Alsterufer mířil na konci roku 1943 z Japonska do přístavu Bordeaux v okupované Francii. Na palubě byla kromě tři sta tun wolframu také zásoba cínu a kaučuku.
Pozdravy domů plné naděje na brzké shledání - to bylo hlavní poselství vánočního vysílání československých vojáků bojujících v zahraniční za druhé světové války.
Z domova odešel Emil Boček tajně na konci roku 1939. Takzvanou Balkánskou cestou se dostávali Čechoslováci do města Agde, kde se od podzimu 1939 formovaly československé zahraniční jednotky.
Řeč je o československo-sovětské smlouvě, kterou zástupci obou zemí podepsali 12. prosince 1943 – tedy přesně před 80 lety. Diplomatický triumf prezidenta Edvarda Beneše se ale nakonec stal pastí.
Otce Jany Rejtharové za druhé světové války popravili nacisti za protinacistický odboj. Příběh její rodiny teď zpracovaly žákyně jedné pražské základní školy pro projekt Příběhy naších sousedů.
„A je bolestné slyšet, že dětem je ublíženo dvakrát. Jednou v jejich původní rodině a podruhé těmi, kteří by jim vlastně měli pomoci,“ říká ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.