Splňte své sliby, podpořte odsun Němců z Československa - tak by se dalo ve zkratce shrnout memorandum, které před 75 lety odeslala československá vláda spojeneckým velmocím.
„Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman,“ slova prezidenta Zemana na adresu Peroutky.
Když komunisté popravili její matku, bylo Janě 16 let. Naposledy ji viděla večer před popravou. A svého otce Bohuslava Horáka, kterému se podařilo utéct už při zatčení manželky, až za dlouhých 17 let.
Prokurátoři Josef Urválek nebo Ludmila Brožová Polednová hráli zásadní roli v procesu s doktorkou Miladou Horákovou. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
V květnu 1950 stanulo před soudem 13 obžalovaných, mezi nimi doktorka Milada Horáková. Vykonstruovaný politický proces komunisté dlouho a pečlivě připravovali. Nakonec komunisté Horákovou popravili.
Prakticky celou válku strávila Milada Horáková v nacistických věznicích. 2. srpna 1940 dopoledne si pro doktorku Horákovou a jejího manžela přišlo gestapo. Dceři Janě bylo tehdy pouhých šest let.
Boje trvaly asi sedm hodin. Proti výsadkářům s pistolemi stálo zhruba 800 nacistů vyzbrojených samopaly, kulomety a dalšími zbraněmi. Po bojích v samotném chrámu se vojáci ukryli do krypty.
82 dětí nacisté zavraždili v plynovém autě – nejmladšímu byl jeden rok. Jen několik jich Němci vybrali na poněmčení. O osudu dětí se matky dozvěděliy až po válce.
Skončil tak vykonstruovaný politický proces se členy nekomunistických stran. Milada Horáková byla jedinou ženou, která se stala v době po únorovém převratu obětí justiční vraždy.
Podle Federace židovských obcí lze podobně jako v loňském roce Českou republiku i nadále vnímat jako zemi, která je pro židovskou komunitu bezpečná, i ve srovnání s jinými evropskými státy.
Osm dní před zničením Lidic odvedlo gestapo z města lidickou židovku kvůli udání její domácí. Příběh Štěpánky Mikešové Löwingerové dodnes vyvolává v mnohých lidech negativní emoce.
Krátce po osmé hodině ráno začalo v Praze soudní líčení se 13 lidmi. Obžalovaní měli za sebou několik měsíců výslechů a psychického i fyzického nátlaku ve vyšetřovací vazbě.
V noci ze 30. na 31. května 1945 přinutili Češi z Brna odejít téměř 20 tisícům obyvatel německé národnosti. V Brně zůstali jen muži od 14 do 60 let, kteří museli odklízet trosky.
