Dětský fond OSN varuje před dopady klimatické krize na zdraví dětí. Mezi přímé dopady patří úpaly, astma, infekce i alergie, mezi nepřímé úrazy, podvýživa nebo rizika migrace.
Na kvalitě vzduchu v Česku se loni podepsal ústup pandemie a počínající energetická krize. Nejznečištěnější byl vzduch na Ostravsku, kde k tomu přispěly emise z Polska a těžký průmysl.
Kasační stížnost na rozsudek, který státu nařídil do roku 2030 snížit emise, podávají i zástupci Klimatické žaloby ČR. Vadí jim, že městský soud neurčil datum úplné klimatické neutrality.
Tým vědců představil optimistický i pesimistický scénář proměn krajiny šesti jihomoravských vesnic do roku 2050. Na který z nich dojde, rozhodnou podle expertky dotační pravidla a priority radnic.
Vytápění na teploty doporučované vyhláškou může výrazně snížit platby za energie, k úspoře vedou i rekonstrukce budov. Dotace se ale v Česku vyplácejí zpětně a chudí na ně tak mnohdy nedosáhnou.
Cena pšenice na globálních trzích se blíží historickým maximům. Úlevu by nepřinesl ani rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu: na světě ubývá úrodné půdy.
Česku hrozí neúroda, kolaps lesů nebo problémy s chodem elektráren, vypočítává Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu. Bohaté země podle něj počítají náklady v penězích, zatímco chudé v životech.
Produkce ekvivalentu CO2 vzrostla podle Eurostatu v zemích EU meziročně o šest procent, v Česku o osm. Největší podíl měl na emisích zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny.
Praha||Nela Krawiecová, Eva Mikulka Šelepová|Zprávy z domova|Data
Na školní výsledky má zásadní vliv míra chudoby v obci, říká nová analýza. Základní vzdělání se v Česku potýká s paradoxem: čím větší pomoc děti od školy potřebují, tím těžší bývá dostat se k penězům.
Zatímco vymycování dětské podvýživy postupuje pomalu, obezita dětí a dospívajících je na strmém vzestupu. Zasahuje nejchudší i bohatnoucí vrstvy. Stamiliony lidí kvůli ní čeká horší a kratší život.
Voliči v menších obcích ocenili ekonomická témata a místní osobnosti opozičních koalic. Hnutí ANO sázka na migraci tolik nevyšla, o část voličů ze střední třídy přišlo.
Mladé lidi od 15 do 35 let znepokojuje změna klimatu mírně častěji než starší respondenty, zároveň jsou vstřícnější k občanským protestům. Vyplývá to z šetření brněnských environmentalistů.
Nejvíc poslanců mladších 40 let i nejvíc žen poslankyň mají státy severní Evropy. Česko se jim podobně jako většina postkomunistických zemí přibližuje pomalu.
Průměrný věk kandidátů a kandidátek do sněmovny vzrostl. Strany a koalice zároveň daly zatím největší prostor ženám, a to i na místech krajských lídryň, ukazuje analýza datových novinářů iROZHLAS.cz.
Češi se častěji upínají k samodiagnóze a internet považují za důvěryhodný zdroj informací. Jen jeden z deseti Čechů ale takto získané informace konzultuje se svým lékařem.
Plán cesty k uhlíkové neutralitě v mnoha zemích chybí. „Důležitější, než kdy vypustíme poslední CO2, je, jak toho dosáhneme,“ říká ředitel iniciativy Fakta o klimatu Přibyla.
