Akademický sněm rozdělí miliony, nejlepší vědci si polepší

Nejlepší vědecké týmy dostanou na příští rok více peněz. Vedení Akademie věd chce navýšit rozpočet o miliony korun zhruba třetině akademických ústavů, které mají za sebou skvělé výsledky. O celkovém rozpočtu pro dvaapadesát ústavů dnes bude rozhodovat Akademický sněm.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR | Foto: Tomáš Adamec

Ty nejlepší ústavy by si mohly polepšit až o pět procent, což v rozpočtu některých velkých institucí může dělat i miliony korun navíc. Naopak výzkumníci, kteří v minulých letech neoslnili žádným průrazným objevem, dostanou v rozpočtu na příští rok o deset procent méně.

Žádné ústavy se podle vedení Akademie věd nebudou rušit, nicméně některé z nich se dočkají s krácením peněz také možného slučování s jinými institucemi. Peníze se na příští rok rozdělují také podle výsledků mezinárodního hodnocení kvality výzkumu na všech akademických ústavech.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rozdělování peněz mezi vědecké ústavy se zajímala Petra Benešová

O peníze v rozpočtu na příští rok se zatím nemusí bát Fyzikální ústav. Mezinárodní komisaři jeho výsledky výzkumu hodnotili na vysoké úrovni. Vedení Akademie věd mu chce proto v příštím roce přidat milion korun navíc. Podle ředitele ústavu Jana Řídkého půjdou na nové špičkové přístroje.

„My týmy spíše podpoříme co se týče přístrojového vybavení, tam ústav možnosti má. Nejlépe hodnocené týmy už během letošního roku a během příštího roku pořídí zařízení celkem za 22 miliónů korun,“ řekl Řídký.

Vedení Akademie věd chce podle svého předsedy Jiřího Drahoše podpořit hlavně ty výzkumné týmy, které prorazily ve světě se skvělými objevy. A naopak ubrat vědcům, kteří v nápadech zaostávají.

„Řada ústavů bude krácena na financích, ale neznamená to, že jsou špatné. Jsou tam týmy velmi slušné, ale jsou tam také týmy z hlediska Akademie věd podprůměrné. Zhruba dvacet našich pracovišť z dvaapadesáti je zařazeno do kategorie 1A a 1B a dvacet sedm pracovišť je zařazeno do kategorie 2A, kde jsou týmy, které mohou mít evropskou úroveň, ale není to úplně špička,“ uvedl Drahoš a v Ranním interview Radiožurnálu pokračoval:

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního interview Radiožutnálu byl předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který vysvětloval princip rozdělování financí

„My jsme se snažili to celkové rozdělení prostředků udělat tak, aby to neohrozilo stabilitu dobře fungujících ústavů jako celku, takže nemyslím, že by hrozilo to, že nějaký ústav najednou zmizí z povrchu zemského. Ale určitě týmů v rámci ústavů se to dotkne.“

Klíčovou institucí je vedení ústavů, které by mělo zjednat případnou nápravu špatných hodnocení. Pokud toho nebude schopné, bude se tím zabývat Akademická rada při vedení Akademie věd a Jiří Drahoš nevylučuje jako důsledek další redukci či sloučení.

Současné snížení či navýšení rozpočtu pro ústavu je podle Drahoše plánováno do konce roku 2013, tj. na dva roky. Další případné přerozdělení financí pro další roky se pak odrazí od podobného hodnocení, které provedou zahraniční odborníci a ke kterému Akademie věd k němu při rozdělování financí přihlédne.

Hodnocení ústavů zahraničními odborníky je tedy pro Akademii věd spíše vodítkem, které při rozdělování financí používá. V malém počtu případů se tak v letošním rozpočtu od hodnocení odborníků odchýlila.

„Vedení Akademie věd přeci jenom má globální pohled na jednotlivé hodnotící komise a jejich práci a musím říct, že i tam se objevily určité věci, které bylo třeba korigovat. Komise byly zaměřené lokálně na dané obory, disciplíny a samozřejmě ten jejich pohled občas bylo třeba sjednotit v rámci celé Akademie věd,“ vysvětluje tento postup Jiří Drahoš.

Filosofický ústav přijde zkrátka

S menším rozpočtem tak pravděpodobně bude muset počítat Filosofický ústav. Dvě jeho oddělení hodnotili komisaři jako podprůměrné. Ředitel Pavel Baran se tedy bude muset smířit s menším rozpočtem.

„Pro nás to znamená z rozpočtu asi dvě a půl procenta dolů, což není žádná fatální ztráta, ale ve dvou případech, zejména v tom druhém, budeme muset přistoupit i k určitým finančním redukcím a omezením,“ konstatoval Baran.

Akademie věd, která v příštím roce bude hospodařit s necelými pěti miliardami korun, chce přerozdělováním peněz pro ústavy podpořit hlavně kvalitní vědce. Vláda chce pak v příštím roce utratit za bádání celkem 26 miliard korun, což je nepatrně více než v letošním roce.

Igor Maňour, Petra Benešová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme