Akademie věd ČR navýší rozpočet jen úspěšným ústavům

Vědecké ústavy Akademie věd České republiky dostanou v příštím roce peníze podle kvality svého výzkumu. Vedení akademie dnes na sněmu schválilo financování dvaapadesáti pracovišť. Ze zhruba 3 miliard institucionálních prostředků podpoří přednostně špičkové vědecké týmy, které si za přidané miliony mohou například nakoupit nové přístroje.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Drahoš - předseda Akademie věd ČR

Jiří Drahoš - předseda Akademie věd ČR | Foto: Tomáš Adamec

Předseda Akademie Jiří Drahoš popisuje systém, jak se budou peníze rozdělovat: „Pětasedmdesát procent prostředků jde na ústavy pro příští rok podle modelu, který zohledňoval minulá hodnocení, tam jsou také již diference. Ale 25 procent jsme rozdělili čistě podle výsledků hodnocení.“

Rozdíly mezi ústavy jsou poměrně velké – od plus 20 do mínus 30 procent. V celkové výši rozpočtu to u jednotlivých ústavů znamená řádově od plus pěti do mínus deseti procent. „Máme zhruba 20 ústavů, které patří do kategorie Ia a Ib, které hodnotíme jako velmi dobré,“ dodává Drahoš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš vysvětloval ve Světě o jedné rozhodnutí sněmu o financování ústavů

Hůře hodnoceným pracovištím se sníží rozpočet až o devět procent. Podle Drahoše to není až tak malá částka, nad kterou by mohl ústav mávnout rukou:

„Připouštím, že to není likvidační, ale ani by to nemělo být. Myslím, že je to přiměřená částka vzhledem k tomu, že mezinárodní hodnotící komise u žádného ústavu nevyslovila pochybnost, že by měl existovat. Stojíme tedy před problémem, jak ovlivnit financemi kvalitu ústavu. Má-li ústav horší týmy, dostane méně peněz a záleží na managementu ústavu, jak se s takovou situací vypořádá.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Na sněmu Akademie věd ČR natáčela redaktorka Petra Benešová

Nad rozpočtem se na sněmu dlouze diskutovalo. U mikrofonu se střídali většinou nespokojení vědci, kterým vedení akademie chce v příštím roce škrtat v rozpočtu. Shodli se na tom, že peníze nejsou rozděleny spravedlivě a objektivně.

„Měli by mít jednu komisi, která tam bude relativně delší dobu, než byla, půjde do dalšího ústavu, do třetího ústavu a teprve pak může udělat to srovnání. Což se tady nestalo, každá komise měla jeden ústav a dokonce v rámci toho ústavu byla každá skupina posuzována jiným hodnotitelem, takže všechno to bylo velice subjektivní,“ tvrdí Vladimír Kořínek z Ústavu molekulární genetiky, který byl hodnocen jako průměrný. V rozpočtu 120 milionů budou podle něj škrty znatelné.

Dalším z pracovišť, která dostanou méně peněz než letos, je i orientální ústav. S rozhodnutím vedení akademie nesouhlasí a najal si právníka, který bude spory řešit.

„To, že je někdo krácen na penězích, vadí asi každému. My jsme přišli o 9 procent rozpočtu, což je u ústavu, který měl loni 15 milionů 100 tisíc a letos má 13 milionů 800 tisíc, citelný zásah. Na hodnocení nám vadilo především, že bylo nedokonalé a málo transparentní. Hlavně nemá smysl obviňovat vedení ústavu z toho, že si najalo právní pomoc,“ tvrdí vedoucí ústavu Stanislava Vavroušková.

Kritika není podle Jiřího Drahoše na místě: „My jako akademická rada jsme se s paní ředitelkou sešli a tyto námitky jsme probrali. Ani jednu jsme neuznali za relevantní a i po diskusi jsme se přiklonili k výroku hodnotící komise.“

Navzdory protestům se většina přítomných vědců shodla, že mezinárodní hodnocení se mají opakovat. I podle Jiřího Drahoše je to pro badatele více motivující a odevzdají lepší výsledky.

Stát by měl přidat institucionální peníze

Vedení akademie žádá od státu navýšení podílu institucionálních peněz na úkor takzvaných účelových prostředků, nikoli však základního výzkumu – tedy Grantové agentury České republiky.

„Instituce typu akademie věd, ale i platí to i pro řadu ústavů a kateder vysokých škol, nemůžou zbubnovávat kolektivy výzkumníků jenom na základě toho, jestli dostanou nějaký projekt. Musí tam být určitá hladina institucionálního financování,“ vysvětluje Drahoš.

Akademie věd ilustrační foto | Foto: Filip Jandourek

Institucionální prostředky představují nyní 55 procent celkového financování akademie, 45 procent si shání jinde. „Pro srovnání: Max-Planck Gesellschaft, instituce v Německu, která má charakterem obdobný výzkum jako akademie věd, dostává 75 až 80 procent institucionálního financování. Nešel bych až tak vysoko, ale určitě nějakých 65 procent institucionálního financování považuji pro instituce typu akademie věd a výzkumných univerzit za naprosto nezbytné,“ říká Drahoš.

Akademie věd bude v příštím roce hospodařit celkově se 4 miliardami a 600 miliony korun, stát do výzkumu investuje 26 miliard.

Akademie se cítí opomenuta v novém zákoně

Profesor Jiří Drahoš ve svém projevu na sněmu také kritizoval údajné opomíjení akademie v novém zákoně o vysokých školách a vládní strategii mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.

Akademie však podle něho nemá komunikační problém s vládou: „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti byla zpracována naprosto individuálně ministerstvem průmyslu a obchodu bez konzultací nejenom s akademií věd, ale i s vysokými školami, s minimální konzultací na ministerstvu školství. To není problém komunikace s vládou. Z našeho pohledu byl postup velmi neprůhledný a výsledek tomu odpovídá.“

Lucie Maňourová, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme