Akademie věd hledá nadané mozky mezi plzeňskými studenty

Akademie věd České republiky ve spolupráci se Západočeskou univerzitou pořádá v Plzni intenzivní školu pro nadané studenty. Jedná se o řadu přednášek na odborná témata proloženou tvůrčími dílnami.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Západočeská univerzita v Plzni | Foto: Tomáš Adamec

Třídenní akce se účastní stovka vybraných středoškoláků a dvacet pedagogů z Plzeňského kraje.

Podle ředitele ústavu informatiky Akademie věd České republiky Milana Chytila by se studenti měli dostat do kontaktu s vědci:

„Měli by být v takovém živém kontaktu. Je to důležité proto, aby případně u těch, kteří pro to mají schopnosti a vlohy, se zažehla jiskra, která je může přivést k tomu, že se z nich někdy stanou vědci.“

Akci si pochvaluje i 18letý student gymnázia Luďka Pika v Plzni na Doubravce Martin Klíma:

Přehrát

00:00 / 00:00

S vědci a studenty natáčela redaktorka Martina Klímová

„Je to výborná akce. Je tu spousta zajímavých přednášek s výbornými přednášejícími, jako je například pan Grygar, což je uznávaná kapacita. Myslím si, že mi to pomůže dozvědět se spoustu dalších věcí o vědě, vědecké práci a v neposlední řadě i poznat své budoucí kolegy.“

Možná právě mezi těmito mladými lidmi je příští Pythagoras, Einstein a nebo Marie Curie Sklodowská.

„Na mě už několik zapůsobilo. Budoucí vědci jsou introverti, necpou se do popředí, ale při diskuzích jsem tady byl opravdu někdy ohromen, co už ten člověk znal nebo z jeho schopností,“ říká Chytil.

Vědci na celém světě se snaží vyřešit problém skladování elektrické energie a nebo objevit nové léky. Ani plzeňští studenti z gymnázia Luďka Pika si nekladou malé cíle.

„Já bych chtěl realizovat starý Teslův sen, a sice přenos elektrické energie bez drátů,“ říká jeden z nich. „Mě by zajímala teleportace – přenos částic DNA, rozložení živého organizmu a složení na jiném místě,“ říká druhý.

Další student by chtěl zkoumat, jestli by šlo používat 3D bez brýlí nebo zda by se dal spojit člověk se strojem v případě, že přišel o ruku nebo nohu.

A náměty k přemýšlení nabízejí studentům i kapacity z Akademie věd, jako například matematik Michal Křížek:

„Já jsem tady hovořil o orloji, tam je velkým problémem, jak tehdejší konstruktéři, na začátku 15. století, udělali přes metr velká kola, která mají prvočíselný počet zubů, velice přesně bez počítačů, fréz, vrtaček a tak dále. Dal jsem studentům otázku, jak by sami takové kolo udělali, s touto přesností a prostředky, které byly na začátku 15. století.“

Inspirace pro učitele

Intelekt si procvičují nejen studenti, ale i dvacet kantorů z Plzeňského kraje. Patří mezi ně také učitelka matematiky na Gymnáziu Luďka Pika Eva Cibulková.

„Pro mě je to trošičku opakování toho, co jsem možná už z vysoké školy malinko zapomněla, slyším spoustu zajímavostí a námětů, jak tuto inspiraci využít do výuky. Zajímavé je pozorovat i samotné žáky, jak je to baví,“ říká Cibulková.

Čerpat inspiraci a originální podněty k dalšímu bádání mohou od nadaných studentů i čeští odborníci, přikyvuje Roman Neruda z ústavu informatiky Akademie věd:

„Někdy se to stane, že ti studenti v diskuzi ukáží nějaký nápad, protože jak nejsou v té oblasti aktivní, tak se něco dozví a metodou brainstormingu vám najednou řeknou volnou asociaci. Někdy je to zajímavý nápad. V oblasti umělé inteligence se stalo, že navrhli nějaké zajímavé kombinace, které rozhodně stojí za zvážení. Těžko říct, jestli z toho něco bude nebo ne, ale kouknout na to, stojí za to.“

Martina Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme