Akademie věd ocenila klonování myší, hledání léků nebo výzkum předsudků

Akademie věd dnes ocenila mladé vědce do 35 let. Prémii Otto Wichterleho si odneslo 21 lidí, ať už biologové, matematici nebo astronomové. Za výsledky své práce dostali badatelé 300 tisíc korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš udělil Prémii Otto Wichterleho bioložce Heleně Fulkové, které se jako prvnímu českému vědci podařilo naklonovat myši | Zdroj: ČTK

Diplom obdrželo 13 vědců a 8 vědkyň. Například bioložka Helena Fulková z Prahy, která jako vůbec první Česka naklonovala myši.

„Jestli si dobře vzpomínám, bylo jich šest. Poslední byla Yoko,“ říká mladá vědkyně.

Poslední jméno je japonské - 34letá Helena totiž černé laboratorní myši klonovala v Japonsku na stáži. Celý pokus vyšel náhodou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mladí vědci dnes dostali ceny Akademie věd. Třeba za klonování myší, hledání léků nebo výzkum předsudků. Natáčela Veronika Hlaváčová

„Původně jsem začínala dělat na něčem úplně jiném. Byla trošku náhoda, že jsem se k tomu dostala. Jen jsme se snažili vylepšit jiný pokus a narodily se klonované myši,“ vypráví bioložka.

Další oceněný mladý vědec do 35 let je biofyzikální chemik Evžen Bouřa, který pochází z Děčína. Snaží se najít lék na nejrůznější viry, jako je například SARS nebo žloutenka typu C.

„Když budeme mít hodně štěstí, za 10 až 20 let by se naše výsledky mohly dostat do praxe, ale je hodně úskalí, na kterých to může ztroskotat. Nejhorší jsou vedlejší účinky daných látek,“ vysvětluje Bouřa.

Biofyzikální chemik Evžen Bouřa se snaží najít první univerzální lék, který by léčil mnoho virů najednou. I jemu předal předseda Akademie věd ocenění pro mladé vědce do 35 let | Foto: ČTK

Vedle biologů nebo fyziků získala prémii Otto Wichterleho také Sylvie Graf z Psychologického ústavu Akademie věd. Zkoumá meziskupinové vztahy a předsudky.

Akademie věd ČR uděluje Prémii Otty Wichterleho vybraným, mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR, kteří přispívají vynikajícími výsledky k rozvoji vědeckého poznání, jsou nositeli vědeckých hodností nebo titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc., DSc.) a v kalendářním roce podání návrhu dosáhnou věku nejvýše 35 let.
Pramen: AV ČR

„Předpokládáme, že existují určité obecné procesy, které stojí v pozadí konkrétních projevů předsudků vůči konkrétním skupinám. Procesy, které můžou třeba za to, že se cítíme nekomfortně v přítomnosti příslušníků nějakých společenských menšin,“ popisuje psycholožka.

Vědce vybíral i předseda Akademie věd Jiří Drahoš, podle kterého dostanou ve třech splátkách 300 tisíc korun. Jak s penězi naloží, je čistě na nich.

„Mladým a schopným docela pomůžeme, když jim ročně přihodíme sto tisíc korun k platu a můžou si s tím dělat, co chtějí. Je to trošku netypická prémie, protože nemá nic společného s prací v tom smyslu, že by byla určena na práci,“ dodává Drahoš.

Ceny Otto Wichterleho se v Česku udělují už potřinácté.

Cenu Akademie věd převzala z rukou předsedy Jiřího Drahoše také psycholožka Sylvie Graf, která se zabývá psychologií meziskupinových vztahů | Foto: ČTK

Simona Bartošová, Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme