Akademie věd v Praze hostí výstavu k 100. výročí narození chemika Wichterleho

Výstava ke stému výročí narození českého chemika Otty Wichterleho se otevírá v budově Akademie věd. Wichterle patřil k zakladatelům makromolekulární organické chemie. Jeho objevy vedly k celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Výstava potrvá do konce října.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontaktní čočky | Foto: GNU Free Documentation Licence, Version 1.3, Nieuw

Podle ředitele ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky Františka Rypáčka prezentuje osobnost Oty Wichterleho jako mnohotvárnou osobnost.

„On byl výjimečný v řadě směrů, nejen v tom, jak je veřejnosti nejznámější, to jest jako vynálezce měkkých kontaktních čoček a zakladatel Ústavu makromolekulární chemie. Byl i celosvětově uznávaný vědec a jeden z otců zakladatelů makromolekulární chemie jako vědního oboru,“ tvrdí Rypáček a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Osobnost Otty Wichterleho připomněl na Radiožurnálu František Rypáček, ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR

„Byl velmi výjimečná osobnost i jako občan svými morálními postoji, organizačním talentem, když zakládal Ústav makromolekulární chemie. Je to velmi rozkošatělá a respektovaná osobnost.“

Rypáček znal Wichterleho osobně a vzpomíná na něj jako na člověka s přirozenou autoritou, který měl vždycky naspěch.

„Byl to velmi neformální člověk. Po prvním kontaktu působit na každého jako autorita. Aspoň na mě tak působil a byl jsem svědkem řady situací, kdy se setkal s lidmi, kteří ho viděli poprvé a kteří ztichli a poslouchali, když se pustil do řeči,“ popisuje Rypáček a doplňuje:

„Nepotrpěl si na žádné oficiálnosti, byl velmi aktivní a energický. Vždycky spěchal, málokdy šel jen tak volným krokem, a když se o něco zajímal, okamžitě to na něm bylo vidět a člověka nadchnul.“

Celosvětový úspěch přinesl Wichterlemu objev kontaktních čoček. „Vynálezců a patentů je mnoho. Ale málokterý vynálezce se může pochlubit tím, že se jeho vynález stal tak běžnou součástí každodenního života, jako jsou dnes kontaktní čočky,“ poukazuje Rypáček a dodává:

„Ti, kteří četli jeho vzpomínky, vědí, že vynalezl také alternativní způsob přípravy polyamidů. Tedy nylon, v českém podání silon. Našel jinou cestu než Američané, kterou vyvinul v době, kdy působil ve Zlíně u Bati. Později byl založen celý československý polyamidový průmysl.“

Martin Křížek, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme